ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.285.2017.1
sp. zn. 4 Tdo 285/2017-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 3. 2017 o dovolání obviněného J. M. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 1. 2017, sp. zn. 11 To 14/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 5 T 39/2015, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. 12. 2016, sp. zn. 5 T 39/2015, byla podle §90 odst. 1 tr. zákoníku a contrario za použití §350 odst. 2 tr. ř. a §331 odst. 1 tr. ř. zamítnuta žádost obviněného J. M. o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, uloženého rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. 5 T 39/2015, ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 4 Tdo 41/2016.
Proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. 12. 2016, sp. zn. 5 T 39/2015, podal obviněný J. M. stížnost, o které rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 6. 1. 2017, sp. zn. 11 To 14/2017, tak, že podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. stížnost jako opožděně podanou zamítl.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 1. 2017, sp. zn. 11 To 14/2017, podal následně obviněný J. M. prostřednictvím svého obhájce dovolání dle §265a odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti usnesení uvedeném v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, když uvedené rozhodnutí spočívá na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení podle §265a odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný nesouhlasí s tím, že byl po vyhlášení napadeného usnesení řádně poučen o opravném prostředku – stížnosti včetně třídenní lhůty k jejímu podání, jež počíná jejím oznámením. V protokolu o veřejném zasedání u Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. 12. 2016 je uvedeno: „Rozhodnutí bylo vyhlášeno s odůvodněním a poučením o opravném prostředku“, nicméně zde není uvedeno, že byl obviněný poučen o tom, jaký opravný prostředek je oprávněn podat, v jaké lhůtě a od kdy tato lhůta začíná běžet. Řádné poučení o opravném prostředku obdržel až doručením usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. 5 T 39/2015 dne 19. 12. 2016. Setrvává na právním názoru, že usnesení, jímž byl zamítnut jeho návrh o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, je mu třeba oznámit nikoli jen vyhlášením, nýbrž též doručením opisu usnesení a až od okamžiku tohoto doručení počíná běžet lhůta k podání stížnosti. Opačný závěr nutí obviněného podat stížnost proti usnesení, aniž by se mohl seznámit s písemným vyhotovením, kde v jeho odůvodnění je předestřena úvaha soudu. S odkazem na nález ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 303/04 dodává, že zamítnutím stížnosti v důsledku chybného posouzení počátku lhůty porušil stížnostní soud v neprospěch obviněného normy práva, avšak v důsledku toho byl obviněný zbaven i práva na věcné projednání svého opravného prostředku, a tím mu byla odňata možnost reálně a efektivně ve své věci jednat před soudem ve smyslu ustanovení §36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Z uvedených důvodů obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud vyhověl podanému dovolání a podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Do dne konání neveřejného zasedání neměl Nejvyšší soud k dispozici vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k uvedenému dovolání ve smyslu §265h odst. 2 tr. ř.
Nejvyšší soud byl nejdříve povinen zkoumat, zda je vůbec v posuzované věci přípustné dovolání a jestli nepřichází v úvahu odmítnutí dovolání podle ustanovení §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Po přezkoumání dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V odst. 2 ustanovení §265a tr. ř. pak zákonodárce vymezil, co se rozumí rozhodnutím ve věci samé.
Tímto rozhodnutím je:
a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
Jelikož jde o taxativní výčet rozhodnutí, která je možné považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, nelze za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání považovat žádné jiné (další) rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří. Za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu citovaného zákonného ustanovení tedy nelze považovat rozhodnutí o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti podle §350 odst. 2 tr. ř. a §331 odst. 1 tr. ř., resp. negativní rozhodnutí soudu o takovémto návrhu obviněného ani rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti takovému rozhodnutí.
Za tohoto stavu Nejvyšší soud shledal, že v dané věci nebyly splněny podmínky, jež by zakládaly přípustnost podaného dovolání obviněného podle ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 tr. ř. Proto v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. a) tr. ř.] rozhodl, že se toto dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítá, neboť není přípustné, aniž by se zabýval tím, zda dovolání splňuje obsahové náležitosti podle §265f odst. 1 tr. ř., nebo přezkoumáním věci po meritorní stránce.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 3. 2017
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu