ECLI:CZ:NS:2017:6.TDO.194.2017.1
sp. zn. 6 Tdo 194/2017-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. února 2017 o dovolání, které podala obviněná M. K. , rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2016, č. j. 9 To 376/2016-274, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 2 T 29/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2016, č. j. 9 To 376/2016-274, byl k odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Příbrami, které bylo podáno v neprospěch obviněné pouze do výroku o trestu, zrušen podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. pouze ve výroku o trestu rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 22. 6. 2016, č. j. 2 T 29/2016-258, kterým byla obviněná uznána vinnou trestným činem ohrožení mravní výchovy mládeže podle §217 odst. 1 písm. a), b) e), odst. 3 písm. a), b) tr. zák. (ad 1 výroku), přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle §192 tr. zákoníku (ad 2 výroku), přečinem zneužití dítěte k výrobě pornografie podle §193 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle §201 odst. 1 písm. b), d), odst. 3 písm. a), b), c) tr. zákoníku a odsouzena podle §193 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, jehož výkon jí byl podle §84, §85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání šedesáti měsíců, při stanovení dohledu nad obviněnou a poškozená byla podle §229 odst. 1 tr. ř. se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních a nově podle §259 odst. 3 tr. ř., při nezměněném výroku o vině a náhradě škody byla obviněná odsouzena podle §193 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byla podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazena do věznice s dozorem.
2. Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2016, č. j. 9 To 376/2016-274, podala obviněná prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém odkázala na dovolací důvod §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněná je toho názoru, že podmínky vyžadované zákonným ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou dány, neboť v jejím případě jí v souvislosti s nálezem Ústavního soudu nebylo obecnými soudy zajištěno právo na spravedlivý proces (opomenuté důkazy) a uvedené pochybení lze subsumovat pod pojem extrémního rozporu mezi skutkovým stavem věci a soudy provedenými důkazy. V souvislosti s výše uvedenou námitkou odkazuje na skutečnost, že mj. již v řízení před soudem druhého stupně navrhovala výslech poškozené, přičemž z uvedeného výslechu mohl soud získat informaci, že obviněná jednala pod nátlakem svého manžela, že jednání, pro které byla odsouzena, „není trestně právním jednáním, pokud je někdo donucen jednat násilím nebo pod pohrůžkou násilí“, což byl její případ a výpověď svědkyně mohla tuto skutečnost prokázat. Závěrem podaného dovolání navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil nejen dovoláním napadené rozhodnutí, ale i jemu předcházející řízení, a soudu přikázal věc znovu projednat a rozhodnout; současně požádala o odložení, ev. přerušení výkonu trestu odnětí svobody.
3. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření navrhl dovolání obviněné odmítnout podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť obviněná se vzdala práva odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud rozhodoval pouze na základě odvolání státního zástupce, které bylo podáno toliko do výroku o trestu, tudíž je dovolání obviněné nepřípustné, neboť obviněná v dovolání napadá výrok o vině.
4. Ze spisu Okresního soudu v Příbrami Nejvyšší soud zjistil, že obviněná se u hlavního líčení dne 22. 6. 2016 vzdala práva odvolání (č. l. 255), státní zástupkyně se nevyjádřila. Ve lhůtě stanovené zákonem podal náměstek Okresního státního zástupce v Příbrami odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, které směřoval pouze proti výroku o trestu. Odvolací soud jak je mj. zřejmé z jeho rozsudku „přezkoumal v rozsahu ustanovení §254 odst. 1 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku o trestu, přezkoumal i správnost postupu řízení, které tomuto výroku předcházelo, a dospěl k závěru, že podané odvolání je důvodné“.
5. Jak již bylo shora uvedeno, ze spisu Okresního soudu v Příbrami sp. zn. 2 T 29/2016 je zřejmé, že obviněná proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání nepodala a soud prvního stupně projednával pouze odvolání státního zástupce podané v neprospěch obviněné do výroku o trestu, který shledal nepřiměřeně mírným. Jestliže bylo odvolání podáno pouze proti oddělitelnému výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle §254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával pouze zákonnost a odůvodněnost toliko tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo, aniž byl přitom s ohledem na povahu vad vytýkaných v odvolání státním zástupcem v konkrétním případě povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle §254 odst. 2, 3 tr. ř., mohla dovolatelka napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v rozsahu, v jakém byl odvolací soud povinen přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Obviněná tedy mohla podat dovolání jen proti výroku o trestu (viz rozh. č. 20/2004 Sb. rozh. tr., přiměřené též rozh. č. 68/2013 Sb. rozh. tr.).
6. Jak vyplývá z podaného dovolání, obviněná uplatnila v dovolání námitky výlučně proti výroku o vině. Pokud se domnívala, že soud prvního stupně nesprávně hodnotil její jednání a neprovedl dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí, měla tuto skutečnost namítat nejpozději v odvolacím řízení. Jestliže nesprávnou právní kvalifikaci dovozuje od porušení práva na spravedlivý proces s odkazem, že ve věci nebyla vyslechnuta svědkyně, která by měla prokázat, že k jednání, pro které byla odsouzena, byla donucena násilím nebo pod pohrůžkou bezprostředního násilí k předmětnému jednání, pak měla tuto skutečnost namítat v rámci odvolacího řízení. Dovolání obviněné proti výroku o vině, který odvolací soud nepřezkoumával podle §254 odst. 1 tr. ř. a nebyl ani povinen přezkoumávat podle §254 odst. 2, 3 tr. ř., není přípustné. Jiný závěr by byl v kolizi s podstatou a funkcí dovolání (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 660/02).
7. S ohledem na shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dovolání obviněné jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadený rozsudek a řízení, jež mu předcházelo. S ohledem na způsob rozhodnutí Nejvyšším soudem stal se bezpředmětným i návrh obviněné na odložení, ev. přerušení výkonu trestu odnětí svobody.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 21. února 2017
JUDr. Jan Engelmann
předseda senátu