ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.3.2017.1
sp. zn. 7 Td 3/2017-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 1. února 2017 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného L. M. , vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 2 T 68/2016, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Kolíně.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kolíně podal dne 9. 11. 2016 obžalobu na obviněného L. M. pro přečin podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku a přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 odst. 1 tr. zákoníku.
Přečinů se měl podle obžaloby dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) dne 13. 3. 2016 zakoupil za kupní cenu 50 000 Kč od prodávajícího M. Š., osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, uvedené značky a VIN, kdy při jeho zakoupení byl prokazatelně seznámen se stavem najetých kilometrů dle tachometru 391 462 km s tím, že již druhý den 14. 3. 2016 v 18:51 hodin zveřejnil na internetovém portálu Bazos.cz inzerát uvedeného čísla, ve kterém inzeroval nabídku prodeje tohoto vozidla se stavem tachometru 232 000 km, za částku 72 000 Kč, na jehož základě vozidlo dne 20. 3. 2016 prodal na čerpací stanici PROGRES v obci Rychvald s deklarovaným počtem najetých km V. V., za částku 72 000 Kč, kdy v úmyslu zastřít skutečný počet najetých kilometrů jím prodávaného vozidla, zvýšit tím jeho prodejní cenu a uvést tak kupujícího V. V. v omyl a na jeho úkor se neoprávněně obohatit, v době od 13. 3. 2016, kdy vozidlo po zakoupení převzal do faktického užívání od předchozího majitele M. Š., do provedení technické prohlídky u firmy Team MAAT, spol. s r.o., dne 16. 3. 2016, snížil stav najetých kilometrů z 391 462 km na 231 773 km a dále v úmyslu znemožnit novému vlastníku vozidla ověřit deklarovaný počet najetých km a zjistit jejich skutečný stav, evidovaný při předchozích technických kontrolách, předal kupujícímu při prodeji vozidla originál technického průkazu uvedeného čísla, ve kterém podstatně změnil jeho obsah v kolonce "Záznam o technické prohlídce a platnost technické způsobilosti vozidla", kde upravil kód technické prohlídky ze dne 13. 4. 2015, čímž uvedl kupujícího V. V., v omyl a sebe tak obohatil o 24 600 Kč, neboť faktická hodnota vozidla byla stanovena znaleckým posudkem na částku 47 400 Kč.
Usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 11. 2016, sp. zn. 2 T 68/2016, bylo rozhodnuto podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., za použití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., o předložení věci Nevyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Okresní soud v Kolíně není místně příslušný k jejímu projednání (trestní spis byl Nejvyššímu soudu předložen dne 9. 1. 2017). Podle okresního soudu se za místo spáchání trestného činu obecně považuje místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu a dále místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Podle rozhodnutí NS 11 Tdo 36/2012 je při určení místní příslušnosti soudu ve věci trestného činu spáchaného prostřednictvím počítačové sítě podstatné zjištění místa, ve kterém bylo pachateli umožněno se přihlásit na internet. Z obsahu spisu vyplývá, že pokud jde o jednání obviněného spáchané prostřednictvím počítačové sítě, inzertní nabídka byla na internetový portál Bazos.cz zaslána z lokality Ostrava (viz čl. 66 spisu). V Rychvaldu, okr. Karviná, pak došlo k uzavření smlouvy o prodeji předmětného automobilu, k jeho převzetí i k předání peněz (viz čl. 1-4, 13-15, 59-60 spisu). Z uvedených skutečností je tak podle okresního soudu zřejmé, že místně příslušnými soudy v uvedené věci jsou Okresní soudy Ostrava a Karviná.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS). Místem spáchání trestného činu podvodu jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).
Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v daném případě jedná o tzv. distanční delikt. Podle obžaloby se měl obviněný vůči poškozenému dopustit přečinu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku v souběhu s přečinem padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 odst. 1 tr. zákoníku. Ze spisového materiálu je zřejmé, že prvotní informaci o prodeji automobilu získal poškozený prostřednictvím internetu, kde obviněný předmětný automobil inzeroval. Jde-li o tzv. distanční delikt, který měl být spáchán prostřednictvím internetu za situace, kdy osoba uváděná pachatelem v omyl se nachází na jiném místě, než je místo, kde se nachází pachatel, jsou obě tato místa místem spáchání trestného činu. Z výpovědí poškozeného založených ve spisu vyplývá, že nebyl orgány policie dotazován na to, kde se nacházel, když na internetu našel předmětný inzerát, který měl obsahovat nepravdivý údaj o počtu najetých kilometrů (kterým měl být uváděn v omyl), a nutno dodat, že ani okresní soud po podání obžaloby této okolnosti nevěnoval pozornost, ale pouze odkázal na rozhodnutí NS 11 Tdo 36/2012, podle kterého je při určení místní příslušnosti soudu ve věci trestného činu spáchaného prostřednictvím počítačové sítě podstatné zjištění místa, ve kterém bylo pachateli umožněno se přihlásit na internet. Poškozený ale bydlí a zdržuje se (podle svých výpovědí na č. l. 1, 6 tr. spisu) v obci O., okres Kolín a tedy právě to je místo, kde měl být uváděn v omyl. Vyplývá to i z výpovědí poškozeného obsažených v trestním spise, že jakmile odjel s koupeným vozidlem domů do obce O., okres Kolín, zadáním kódu z velkého technického průkazu přes internet zjistil, že u koupeného vozidla nesouhlasí stav tachometru (č. l. 2, 6 tr. spisu). Po tomto zjištění také telefonoval L. M., z jehož výpovědí vyplývá, že na údajích o kilometrech trval. Z uvedeného je zřejmé, že poškozený měl být obviněným uveden v omyl v místě svého bydliště v obci O., okres Kolín, tedy v obvodu Okresního soudu v Kolíně.
Ačkoliv by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, tak s ohledem na výše uvedené není pochyb o příslušnosti Okresního soudu v Kolíně, neboť v obvodu tohoto soudu měl být poškozený uveden v omyl o počtu najetých kilometrů. U tohoto soudu podal státní zástupce obžalobu. Tím byla založena příslušnost tohoto soudu k projednání věci (§22 tr. ř.).
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 1. února 2017
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu