Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.02.2017, sp. zn. 7 Tdo 146/2017 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.146.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.146.2017.1
sp. zn. 7 Tdo 146/2017-33 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. 2. 2017 o dovolání obviněné Z. Š. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2016, sp. zn. 6 To 265/2016, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 16 T 86/2012 takto: Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněné Z. Š. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 5. 2016, sp. zn. 16 T 86/2012, byla obviněná Z. Š. podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěna obžaloby pro přečin usmrcení z nedbalosti podle §143 odst. 1, 2 tr. zákoníku (v rozsudku je nesprávně uvedeno „zločin“), jehož se měla dopustit v podstatě tím, že dne 14. 9. 2011 v souvislosti s porodem, který se dostavil u těhotné Mgr. V. J., Ph.D., v jejím bydlišti v P., ul. Ch. d. G., postupovala nesprávně a porod skončil vybavením plodu ženského pohlaví, který již nejevil známky života. Výrokem podle §229 odst. 3 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku na náhradu škody, který jako poškození uplatnili Mgr. V. J., Ph.D., a M. Ch. T. Z odůvodnění rozsudku je patrno, že obviněná se měla trestného činu dopustit jako porodní asistentka při porodu, který poškozená chtěla absolvovat doma. Podle Obvodního soudu pro Prahu 6 obviněná sice porušila povinnosti porodní asistentky, ale vzniklý následek nebyl v příčinné souvislosti s jednáním obviněné. O odvoláních, která podali obviněná, státní zástupce v neprospěch obviněné a poškození, bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2016, sp. zn. 6 To 265/2016. Odvolání obviněné a státního zástupce byla zamítnuta podle §256 tr. ř. a odvolání poškozených byla zamítnuta podle §253 odst. 1 tr. ř. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že Městský soud v Praze se ztotožnil s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 jak v otázce porušení povinností obviněné, tak v otázce nedostatku příčinné souvislosti mezi jednáním obviněné a vzniklým následkem. Obviněná podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze. Odkázala na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Vytkla, že soudy nevyhověly jejím návrhům na provedení dalších důkazů, že nebraly náležitý ohled na názory odborníků, že důsledně neobjasnily průběh porodu, zejména z hlediska, kdy započala první doba porodní, a že porušily její právo na spravedlivý proces. Námitky obviněné směřovaly k tomu, že neporušila žádné povinnosti porodní asistentky. Z toho obviněná dovozovala, že měla být obžaloby zproštěna podle §226 písm. a) tr. ř., tj. z důvodu, který je pro ni příznivější. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby Obvodnímu soudu pro Prahu 6 přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření uvedla, že dovolání není založeno na námitkách, které by zakládaly zákonný dovolací důvod, a navrhla, aby dovolání bylo podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto. Vyjádření bylo předloženo obhájci, který v replice setrval na uplatněných námitkách s tím, že obviněná neporušila žádné povinnosti porodní asistentky. Nejvyšší soud shledal, že dovolání není přípustné. Podle §265a odst. 4 tr. ř. dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné. Z hlediska vztahu napadeného rozhodnutí a podaného dovolání je podstatou věci to, že napadené usnesení, jímž byl zprošťující výrok ponechán beze změny, bylo odůvodněno nedostatkem příčinné souvislosti mezi jednáním obviněné a vzniklým následkem a že obviněná se v dovolání dožaduje zproštění obžaloby z důvodu, že svým jednáním neporušila žádnou povinnost. I kdyby se obviněné podařilo dosáhnout změny spočívající v prosazení závěru, že svým jednáním neporušila žádnou povinnost, nijak by tím nemohl být dotčen výrok, jímž byla zproštěna obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř. Změna, kterou obviněná sleduje ve způsobu odůvodnění zprošťujícího výroku, by nemohla vést ke změně výroku samotného, neboť při závěru, ke kterému směřují námitky obviněné, by šlo o to, že v žalobním návrhu uvedený skutek není trestným činem. Také při tomto závěru by tudíž byl namístě výrok, podle něhož se obviněná zprošťuje obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř. Podkladem výroku, že obviněná se zprošťuje obžaloby podle §226 písm. a) tr. ř., by musel být závěr soudů, podle něhož nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obviněná stíhána. Skutek se evidentně stal a ani obviněná v podaném dovolání netvrdí, že se skutek nestal. Zjištěné okolnosti, z nichž vyplývá, že poškozená v těhotenství byla klientkou obviněné jako porodní asistentky a že obviněná se z tohoto titulu dostavila k poškozené v době probíhajícího a prakticky již končícího porodu, který vyústil ve vybavení plodu nejevícího známky života, jasně ukazují na to, že se skutek stal. Obviněná svými námitkami nezpochybňuje, že se skutek stal, ale namítá, že při tom, jak se skutek stal, neporušila žádnou povinnost. Těmito námitkami není dotčen závěr, že skutek se stal. Jedná se tedy jen o otázku právního posouzení skutku. V tomto ohledu napadené usnesení Městského soudu v Praze vychází z verze, že skutek není trestným činem pro nedostatek příčinné souvislosti mezi jednáním obviněné a vzniklým následkem, zatímco obviněná se dovoláním snaží prosadit verzi, že neporušila žádnou povinnost. Při právním posouzení skutku je verze, kterou prosazuje obviněná, podkladem k závěru, že skutek není trestným činem, což je důvodem stejného výroku, jaký učinily soudy. Obviněná se tedy dovoláním domáhá stejného výroku, jaký má napadené usnesení, avšak chce jiné odůvodnění tohoto výroku. Námitky, které obviněná uplatnila v dovolání, svým obsahem nesměřují k závěru, že nebylo prokázáno, že se stal skutek. Požadavek obviněné, aby byla zproštěna obžaloby podle §226 písm. a) tr. ř., neodpovídá obsahu dovolání. Logickým završením uplatněných námitek je vzhledem k jejich obsahu závěr, že skutek není trestným činem, že obviněná dovoláním sleduje zproštění obžaloby §226 písm. b) tr. ř. a že se tohoto výroku, který učinil již Obvodní soud pro Prahu 6 a se kterým se v napadeném usnesení ztotožnil také Městský soud v Praze, domáhá z jiných důvodů, než z kterých byl učiněn soudy. Dovolání obviněné tedy je dovoláním, které bylo ve skutečnosti podáno proti důvodům rozhodnutí a které není přípustné (§265a odst. 4 tr. ř.). Nejvyšší soud proto nepřípustné dovolání obviněné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. února 2017 JUDr. Petr Hrachovec předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:02/23/2017
Spisová značka:7 Tdo 146/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.146.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Usmrcení z nedbalosti
Dotčené předpisy:§143 odst. 1,2 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2017-05-14