ECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.1591.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 1591/2016-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. března 2017, o dovolání obviněné L. W., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 8. 2016, sp. zn. 8 To 289/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 1 T 61/2016, takto:
Podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. 1 T 61/2016, byla obviněná L. W. uznána vinnou přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. l písm. a) tr. zákoníku, a podle §337 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, se zařazením pro jeho výkon podle §56 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku do věznice s dohledem.
Odvolání obviněné proti rozsudku soudu I. stupně bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 8. 2016, sp. zn. 8 To 289/2016, podle §265 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné.
Obviněná podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 8. 2016, sp. zn. 8 To 289/2016, ve kterém uplatnila důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedla, že podle §55 odst. 2 tr. zákoníku za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje 5 let, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu by zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život. Soudy by proto měly pečlivě vážit, jaký trest bude ukládán a trest spojený s omezením osobní svobody by měl být zcela výjimečný. S poukazem na svoji osobní situaci, kdy jako samoživitelka pečuje o nezletilého syna, bydlí v obci bez dopravní obslužnosti a pracuje ve vedlejší obci, a hrozí jí také přeměna předchozích podmíněných trestů za stejné jednání, navrhla zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a přikázání Okresnímu soudu v Domažlicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že se vzhledem k povaze námitek obviněné, které zjevně neodpovídají žádnému dovolacímu důvodu, nebude k dovolání věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Jak uvedl Nejvyšší soud např. již v usnesení ze dne 29. 8. 2012, sp. zn. 7 Tdo 751/2012, dovolání není další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení. Jde o mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů stanovených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí jen formálně deklarovat zákonný dovolací důvod. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem. Dovolání je určeno jen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí.
V §52 odst. l tr. zákoníku jsou stanoveny druhy trestů s tím, že podle §52 odst. l písm. a) tr. zákoníku je druhem trestu jen „odnětí svobody“. Z hlediska zákona jsou podmíněný trest odnětí svobody a nepodmíněný trest odnětí svobody jen různými formami odnětí svobody jako jediného druhu trestu, a nikoli dvěma druhy trestů.
Otázka, zda okolnosti případu odůvodňují či neodůvodňují podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody, je otázkou přiměřenosti trestu a nachází se tudíž mimo meze i zvláštního dovolacího důvodu týkajícího se uloženého trestu podle §265b odst. l písm. h) tr. ř. Námitky týkající se přiměřenosti trestu nezakládají dovolací důvod ani podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. (viz č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Námitky obviněné směřující proti nepodmíněnosti uloženého trestu odnětí svobody tak nejsou dovolacím důvodem. Proto bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., jako podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. l písm. a) tr. ř., aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas státního zástupce a obviněné.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. března 2017
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu