ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.3.2018.1
sp. zn. 11 Tcu 3/2018-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 19. dubna 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky P. Č., podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení P. Č. rozsudkem Trestního soudu číslo 4 Málaga ze dne 18. 2. 2014, sp. zn. PAB-0000058/2012, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu loupeže s použitím násilí na věcech podle §237, §238 odst. 2 a §240 španělského trestního zákoníku, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Trestního soudu číslo 4 Málaga ze dne 18. 2. 2014, sp. zn. PAB-0000058/2012, který nabyl právní moci téhož dne, byl P. Č. uznán vinným ze spáchání trestného činu loupeže s použitím násilí na věcech a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
2. Podle skutkových zjištění Trestního soudu číslo 4 Málaga bylo prokázáno, že P. Č. se dopustil uvedené trestné činnosti tím, že mezi dny 2. 3. 2008 a 3. 3. 2008 obžalovaní J. M. T. R. a P. Č. po společné dohodě a s úmyslem se nezákonně obohatit vstoupili do obchodního zařízení jménem Surweb Informática S. L., nacházejícího se na P. S. F. v obci E., a to poté, co vypáčili dvoje přístupové dveře do tohoto zařízení, jehož vlastníkem je pan R. J. G., a odcizili počítačový materiál (5 přenosných počítačů, dva digitální fotoaparáty, 3 MP3 a jednu MP4 atd.), jehož hodnota, ačkoliv nebyla vyčíslena znalcem, přesahovala 400 EUR.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-73/2017-MOT-T/7 ze dne 21. 3. 2018 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 23. 3. 2018.
4. Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
5. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že obviněný P. Č. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti pak vyplývá jednak ze způsobu, jímž se obviněný zmocnil cizích věcí (vloupání s použitím síly), a jednak z výše škody, která vzhledem k druhu a množství odcizeného zboží přesahovala částku 400 EUR. S tím proto koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.
6. Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. Č. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. dubna 2018
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu