ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.49.2018.1
sp. zn. 11 Tcu 49/2018-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 15. 8. 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky J. B. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení J. B. (alias R. H.) rozsudkem Odvolacího soudu v Brescii ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 994/2013, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu předstírání uskutečněné krádeže a podvodného jednání podle čl. 367 italského tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Odvolacího soudu v Brescii ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 994/2013, který nabyl právní moci 20. 2. 2015, byl obv. J. B. uznán vinným ze spáchání trestného činu předstírání uskutečněné krádeže a podvodného jednání podle čl. 367 italského tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.
2. Podle skutkových zjištění je obv. J. B. vinen tím, že předstíral vniknutí třetích osob jeho vlastního podniku s názvem Bar M. Za tím účelem přemístil hrací automaty z hlavní místnosti baru do místnosti před toaletou, vypnul z 15. na 16. 2. 2011 alarm a vypáčil mříže u okna toalety, aby ráno dne 16. 2. 2011 jeho zaměstnankyně P. Z., která první vešla do podniku, zjistila stopy násilného vniknutí a následně požádala o zásah karabiníků na stanici v C. Tímto postupem chtěl docílit toho, aby bylo zahájeno šetření údajné pojistné události, a poté příslušné pojistné řízení.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-33/2016-MOT-T/9 ze dne 10. 7. 2018 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 12. 7. 2018.
4. Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
5. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený J. B.(alias R. H.) je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutku, které vykazuje znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin pojistného podvodu - §210 odst. 2 tr. zákoníku). Závažnost trestné činnosti spočívá v tom, že obviněný zinscenoval pojistnou událost, aby mohlo být zahájeno příslušné řízení o pojistném plnění, a to vše s úmyslem vlastního neoprávněného obohacení. S tím koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, která je zcela ve shodě s českou právní úpravou.
6. Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 8. 2018
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu