ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.9.2018.1
sp. zn. 11 Tcu 9/2018-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 30. 5. 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky I. S., rozsudkem Obvodového soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 22. 5. 2014, sp. zn. 218 Ds 315 Js 42274/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 2. 12. 2014, sp. zn. 10 Ns 315 Js 42274/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Drážďany byl I. S. uznán vinným trestným činem krádeže ve zvlášť těžkém případě a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Výše citovaným rozsudkem Zemského soudu Drážďany bylo jeho odvolání zamítnuto.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodového soudu Drážďany tím, že v blíže nezjištěný okamžik mezi 9. 7. 2013, 22:00 hod. a 10. 7. 2013, 1:20 hod. vnikl neznámým způsobem do osobního automobilu VW Golf, majitele G. W. v hodnotě cca 3 000 €, zaparkovaného v D., B., na úrovni čísla popisného. Neznámým způsobem manipuloval se zapalováním a vozidlo odcizil.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Podle tohoto ustanovení Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující zejména proti zájmu společnosti na ochraně majetku. Jednal přitom v takovém rozsahu (odcizil věc větší hodnoty), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 5. 2018
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu