ECLI:CZ:NS:2018:11.TDO.73.2018.1
sp. zn. 11 Tdo 73/2018-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 8. 2. 2018 dovolání, které podal obviněný J. S., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 5 To 311/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 3 T 115/2017 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 8. 2017, sp. zn. 3 T 115/2017, byl obviněný J. S. uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k trestu propadnutí věci, a to věcí v rozsudku vyjmenovaných.
Podle skutkových zjištění se obviněný dopustil shora uvedené trestné činnosti tím, že nejméně od prosince roku 2016 do 3. 4. 2017 v místě svého trvalého bydliště v rodinném domě na ulici H. v H. nejméně ve třiceti případech jednak pro vlastní potřebu, jednak pro další distribuci, vyráběl pervitin (neboli metamfetamin), vždy v množství cca 1 gram, a to za použití léčiv Nurofen Stopgrip a Robicold s obsahem pseudoefedrinu, dále hydroxidu sodného, kyseliny solné a dalších předmětů a chemikálií konkretizovaných v protokolu o domovní prohlídce, která byla provedena policejním orgánem Oddělení obecné kriminality Hodonín dne 3. 4. 2017, a vyrobený pervitin v období od prosince roku 2016 do 3. 4. 2017 užíval jak pro vlastní potřebu, tak jej dále distribuoval těmto osobám:
· V. L., zdarma poskytl opakovaně ve více případech vždy po 0,1 gramu pervitinu,
· P. V., zdarma poskytl opakovaně ve více případech vždy po 0,1 gramu pervitinu,
· A. B., prodal v místě bydliště na ulici H. v H. nebo jeho okolí pervitin přibližně ve 20 případech vždy po 0,1 g nebo 0,2 g pervitinu, v celkovém množství 3 g pervitinu za částku 4 500 Kč,
· K. L., v březnu 2017 v H. v jednom případě zdarma poskytl v psaníčku 0,1 g pervitinu,
· a dalším dosud neustanoveným osobám z řad toxikomanů,
přičemž metamfetamin náleží podle přílohy č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, mezi psychotropní látky zařazené do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně, č. j, 3 T 229/2016-47 ze dne 4. 11. 2016 odsouzen pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. I tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvou let a k trestu propadnutí věci, a to 198 ks léku Nurofen Stopgrip.
Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 5 To 311/2017, podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný dovolání prostřednictvím obhájkyně JUDr. Evy Bártečkové. Ohledně dovolacího důvodu odkázal na §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedl, že mu za celou dobu trestního řízení nebyla prokázána vina, a není tak naplněna subjektivní stránka trestného činu. Soudy neuvěřily výpovědi svědka P. V., naopak vyšly z výpovědí svědků V. L., A. B. a K. L., ačkoli obviněný uváděl, že množství drogy a četnost jejího předání těmto svědkům byla nižší. Výpověď svědků K. L. a A. B. v přípravném řízení byla učiněna pod vlivem drog, stejně jako jeho výpověď ze dne 4. 4. 2017, kdy se k výrobě pervitinu přiznal, a to z důvodu obav ze svědka V.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil „napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2016, č. j. 7 To 25/2016-127“, jakož i rozhodnutí související, a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, nebo aby sám rozhodl ve věci rozsudkem.
Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného nehodlá věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.). Dále musel Nejvyšší soud zvážit, zda lze uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v §265b tr. ř., jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř.
Obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotněprávní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení §265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Námitky podané proti skutkovým zjištěním soudu proto nejsou dovolacím důvodem a Nejvyšší soud k nim nepřihlíží. Učinil by tak v souladu s judikaturou Ústavního soudu pouze v případě, kdy by byla skutková zjištění soudů v extrémním rozporu s provedenými důkazy a bylo by tak porušeno ústavně garantované právo obviněného na spravedlivý proces. O takový případ však v posuzované věci nejde.
Z naznačeného výkladu je patrné, že námitky obviněného uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají, neboť jimi napadá právě skutková zjištění, resp. proces dokazování, z něhož tato skutková zjištění vyplynula. V textu svého mimořádného opravného prostředku sice obviněný používá příslušné právní pojmy a cituje také právní úpravu, to vše však bez vazby na konkrétní námitky, které se vztahují pouze k hodnocení svědeckých výpovědí a výpovědí, které on sám učinil v přípravném řízení. Lze tak pouze nad rámec dovolacího řízení konstatovat, že soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, jak dospěly k daným skutkovým závěrům, a jejich zdůvodnění nebudí žádné pochybnosti. Obviněný de facto ani v tomto směru neuvádí žádné argumenty a vyjadřuje pouze svůj nesouhlas.
Vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný J. S. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b odst. 1 tr. ř. Jeho dovolání proto Nejvyšší soud odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O odmítnutí dovolání rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 8. 2. 2018
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu