ECLI:CZ:NS:2018:11.TZ.23.2018.1
sp. zn. 11 Tz 23/2018- 57
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 15. 8. 2018 v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného R. M. proti trestnímu příkazu Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 6. 2017, sp. zn. 1 T 48/2017, a rozhodl podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 6. 2017, sp. zn. 1 T 48/2017, byl porušen zákon v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného R. M.
Napadený trestní příkaz Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 6. 2017, sp. zn. 1 T 48/2017, se zrušuje. Současně se zrušují též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu Plzeň-jih se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 6. 2017, sp. zn. 1 T 48/2017, byl obviněný uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 12 měsíců, který byl za současného vyslovení dohledu podle §81 odst. 1, §84 a §85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen se zkušební dobou v délce 30 měsíců. Současně mu byl podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věcí uvedených v rozhodnutí.
2. Trestní příkaz byl doručen dne 16. 6. 2017 obviněnému, dne 23. 6. 2017 jeho opatrovnici (byť toto doručení nemělo vliv na právní moc tohoto trestního příkazu – viz rozsudek Nevyššího soudu ze dne 14. 8. 2018, sp. zn. 7 Tz 28/2018), obhájkyni pak dne 14. 6. 2017 a Okresnímu státnímu zastupitelství Plzeň-jih dne 16. 6. 2017. Žádná z oprávněných osob nepodala proti shora uvedenému trestnímu příkazu v zákonné lhůtě řádný opravný prostředek a rozhodnutí tak nabylo právní moci nejpozději dne 4. 7. 2017.
3. Proti výše uvedenému pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 6. 2017, sp. zn. 1 T 48/2017, podal ministr spravedlnosti České republiky podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. M. V podané stížnosti připomíná, že obviněný byl rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 13. 1. 2017, sp. zn. 3 Nc 1021/2016, omezen ve svéprávnosti ve vztahu k právním jednáním uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Současně mu byla výrokem II. ustanovena opatrovnice – manželka K. M. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 20. 2. 2017. Dále připomíná §314e odst. 6 písm. a) tr. ř., podle kterého nelze trestní příkaz vydat v řízení proti osobě, jejíž svéprávnost je omezena. V dané věci tak nebyly splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí o vině a trestu obviněného formou trestního příkazu. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 6. 2017, sp. zn. 1 T 48/2017, byl porušen zákona v neprospěch obviněného R. M. v ustanoveních §2 odst. 6 a §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí, jakož i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pozbyla-li zrušením svého podkladu, a aby dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
4. Z vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, jakož i obhájce obviněného, která učinili u veřejného zasedání Nejvyššího soudu, vyplývá, že podanou stížnost pro porušení zákona pokládají za zcela důvodnou, a navrhují jí v plném rozsahu vyhovět.
5. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a podanou stížnost pro porušení zákona shledal důvodnou.
6. Nejvyšší soud se primárně zabýval otázkou, zda byly v řízení vedeném u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 1 T 48/2017 splněny podmínky pro rozhodnutí formou trestního příkazu, a tedy zda vydáním trestního příkazu nedošlo k porušení zákona.
7. Podle §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. trestní příkaz nelze vydat v řízení proti osobě, jejíž svéprávnost je omezena.
8. Obviněný byl rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 13. 1. 2017, sp. zn. 3 Nc 1021/2016, omezen ve svéprávnosti a byla mu ustanovena opatrovnice (jeho manželka). Tento rozsudek nabyl právní moci dne 20. 2. 2017, tedy ještě před vydáním napadeného trestního příkazu ze dne 12. 6. 2017. Tato skutečnost byla okresnímu soudu známa, neboť na č. l. 25 až 27 spisu je založen pravomocný rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 13. 1. 2017, č. j. 3 Nc 1021/2016-105, jímž byl obviněný R. M. omezen ve svéprávnosti (např. v nakládání s finančními prostředky převyšujícími 5 000 Kč), a z tohoto důvodu [§36 odst. 1 písm. b) tr. ř.] mu byl v této věci též ustanoven obhájce (č. l. 55 – 56). Ke dni vydání rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 1 T 48/2017 tak evidentně nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí o vině a trestu formou trestního příkazu podle §314e tr. ř., neboť tomu bránilo ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř.
9. Nejvyšší soud uzavírá, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 6. 2017, sp. zn. 1 T 48/2017, byl porušen zákon v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného R. M., neboť s ohledem na výše uvedené k vydání trestního příkazu nemělo vůbec dojít a v tom také spočívá zjištěné porušení zákona. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil napadený trestní příkaz, jakož i všechna další rozhodnutí, která na zrušené rozhodnutí obsahově navazovala, pokud touto změnou pozbyla svého podkladu. Současně podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu Plzeň-jih přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
10. Okresní soud Plzeň-jih bude v dalším řízení postupovat v souladu s tím, co bylo výše uvedeno. Nejvyšší soud přitom připomíná, že podle §270 odst. 4 tr. ř. orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán ve věci vysloveným právním názorem a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Podle §273 tr. ř. platí, že pokud Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 8. 2018
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu