ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.279.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 279/2018-194
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) K. K. , b) R. P. , zastoupených Mgr. Ing. Václavem Králem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Mánesova č. 808/22, proti povinné M. R. , zastoupené JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., advokátem se sídlem v Jičíně, Valdštejnovo náměstí č. 76, o výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 8 E 20/2015, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. července 2017, č. j. 20 Co 648/2016-159, takto:
I. Dovolání povinné se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. července 2017, č. j. 20 Co 648/2016-159, kterým změnil usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 20. září 2016, č. j. 8 E 20/2015-79, tak, že výkon rozhodnutí se týká nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví pro katastrální území Ch., parcely, jejíž součástí je budova, v katastrálním území Ch., obci Ch., se všemi součástmi a příslušenstvím (výrok I.), příslušenství nemovitých věcí tvoří: přípojka elektro, studna, žumpa (výrok II.), výsledná cena nemovitých věcí, včetně příslušenství se určuje částkou 660 000 Kč (výrok III.), a věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou, spojená s předmětnými nemovitými věcmi, nebyla zjištěna (výrok IV.), podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. V dovolání jsou navíc uplatněny jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu určil sice správně, ale nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 1373/2000).
V projednávané věci dovolatelka netvrdí skutečnosti rozhodné pro dovolací řízení, když podstata jejích námitek spočívá v nesouhlasu dovolatelky se skutkovými závěry odvolacího soudu a s hodnocením provedených důkazů, a nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva. Pokud jde o námitku dovolatelky, podle které nebyla předvolána k ohledání oceňované nemovité věci, je nutno připomenout, že podle ustanovení §237 o. s. ř. může přípustnost dovolání založit jen skutečnost, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, tedy otázky právní. Případné konkrétní (procesní) vady řízení nemohou založit přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. února 2015, sp. zn. 23 Cdo 4296/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. srpna 2016, sp. zn. 23 Cdo 923/2016). V dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 2. 2018
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu