ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.909.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 909/2018-138
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné TV Nova s.r.o. , identifikační číslo osoby 45800456, se sídlem v Praze 5, Kříženeckého náměstí č. 1078/5a, zastoupené Mgr. Karlem Kadlecem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vojtěšská č. 232/15, proti povinnému B. V. , pro 30 720 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 83 EXE 264/2016, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. července 2017, č. j. 31 Nc 251/2017-69, takto:
Řízení o dovolání povinného se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 3. července 2017, č. j. 31 Nc 251/2017-69, rozhodl, že soudce Okresního soudu v Kutné Hoře, Mgr. Jindřich Kříž, není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 83 EXE 264/2016.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný v celém rozsahu dovoláním.
Dovolacímu přezkumu ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) - dále jen „o. s. ř.“, podléhají pouze ta rozhodnutí, kterými bylo ukončeno odvolací řízení, tedy taková rozhodnutí, která vydal soud druhého stupně jako soud odvolací (v režimu odvolacího řízení podle ustanovení §201 a násl. o. s. ř.), v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně; je lhostejné, zda šlo o rozhodnutí soudu prvního stupně vydaná ve věci samé nebo o rozhodnutí řešící toliko některou z procesních otázek.
V dané věci povinný sice směřuje své dovolání proti rozhodnutí, které vydal Krajský soud v Praze, ovšem přehlíží, že nejde o rozhodnutí, které by bylo rozhodnutím odvolacího soudu o odvolání ve smyslu ustanovení §236 a §237 o. s. ř. (kterým se odvolací řízení končí), nýbrž jde o rozhodnutí vydané krajským soudem v pozici tzv. soudu nadřízeného na základě v řízení vznesené námitky podjatosti, o které je povolán nadřízený soud rozhodovat ve smyslu ustanovení §15b odst. 1 a §16 odst. 1 o. s. ř. Z podaného je zřejmé, že napadené rozhodnutí není způsobilým pro dovolací přezkum. Jestliže i přes uvedené skutečnosti (a přes poučení o nepřípustnosti opravného prostředku obsažené v dotčeném rozhodnutí) povinný proti němu podal dovolání, brání jeho projednání nedostatek funkční příslušnosti Nejvyššího soudu (§10a o. s. ř.), který zároveň představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Z uvedeného důvodu dovolacímu soudu nezbylo než řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. července 2017, č. j. 31 Nc 251/2017-69, postupem podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř ve spojení s ustanovení §243b o. s. ř. zastavit (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2011, sp. zn. 33 Cdo 710/2011, nebo usnesení ze dne 21. května 2014, sp. zn. 28 Cdo 1952/2014), aniž by se zabýval otázkou povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. 4. 2018
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu