ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1221.2018.1
sp. zn. 21 Cdo 1221/2018-176
sp. zn. 21 Cdo 1222/2018
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce J. H., zastoupeného Mgr. Davidem Bezuchou, advokátem se sídlem v Liberci, Kostelní č. 10/5, proti žalované Hotel Liberec s.r.o. se sídlem v Liberci, nám. Šaldovo č. 1345/6, IČO 27292436, zastoupené JUDr. Vladimírem Škrétou, advokátem se sídlem v Liberci, U Soudu č. 363/10, o 31.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 15 C 167/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 9. května 2017 č. j. 30 Co 23/2017-130 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 13. června 2017 č. j. 30 Co 23/2017-138, takto:
I. Řízení o dovoláních žalobce se zastavují .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky řízení o dovoláních žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 9.5.2017 č.j. 30 Co 23/2017-130 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 13.6.2017 č. j. 30 Co 23/2017-138 podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. zastavil, neboť nebyla splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele při podání dovolání (§241 o.s.ř.).
Požadavku na povinné zastoupení dovolatel, který je fyzickou osobou bez dosaženého právnického vzdělání, nevyhoví již tím, že má zástupcem advokáta (případně notáře, jde-li o věci uvedené v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), ale teprve tehdy, bude-li dovolání advokátem (nebo notářem) také sepsáno (§241 odst. 4 o.s.ř.). Žalobci sice byl pravomocným usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 27.10.2017 č. j. 15 C 167/2010-171 ustanoven zástupcem advokát Mgr. David Bezucha, z obsahu spisu se však již dále nepodává, že by ustanovený zástupce již učiněná dovolání žalobce nahradil či doplnil vlastními podáními, nebo alespoň písemně nebo ústně do protokolu soudu sdělil, že se s podáními zastoupeného účastníka ztotožňuje. Za tohoto stavu tedy podmínka povinného zastoupení žalobce v dovolacích řízeních nebyla splněna (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.5.1999 sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000, pod č. 64).
Žalobce v dovolání proti usnesení Krajského soudu – pobočky v Liberci ze dne 13.6.2017 č.j. 30 Co 23/2017-138 podal rovněž návrh na odklad vykonatelnosti „a právní moci“ napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že návrh na odklad vykonatelnosti (stejně jako návrh na odklad právní moci, který je ovšem v daném případě vyloučen, neboť napadené rozhodnutí ukládá žalobci povinnost vynutitelnou prostřednictvím výkonu rozhodnutí či exekuce) má povahu akcesorickou, a dovolací řízení bylo zastaveno, Nejvyšší soud se důvody návrhu nezabýval (k tomu srov. odst. 34 nálezu Ústavního soudu ze dne 23.8.2017 sp. zn. III. ÚS 3425/16).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. dubna 2018
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu