Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.05.2018, sp. zn. 21 Cdo 1384/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1384.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1384.2018.1
sp. zn. 21 Cdo 1384/2018-220 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce D. S. , zastoupeného Mgr. Ing. Svatavou Horákovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Masná č. 1324/1, proti žalované OKD, HBZS, a.s., se sídlem v Ostravě – Radvanicích, Lihovarská č. 10/1199, IČO 47676019, zastoupené JUDr. Michalem Kačmaříkem, advokátem se sídlem Ostravě, Poštovní č. 39/2, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 83 C 23/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. srpna 2017 č. j. 16 Co 104/2017-181, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Michala Kačmaříka, advokáta se sídlem Ostravě, Poštovní č. 39/2. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2017 č. j. 16 Co 104/2017-181 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Otázkou, jakým způsobem musí zaměstnavatel vymezit důvod výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení §52 písm. e) zák. práce, aby se jednalo o platný právní úkon, se dovolací soud již v minulosti zabýval a zaujal stanovisko, podle kterého, dává-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, protože zaměstnanec nemůže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dále konat dosavadní práci, musí ve výpovědi - má-li být platným právním úkonem - při skutkovém vymezení výpovědního důvodu vždy rozlišit, zda důvodem výpovědi je neschopnost zaměstnance konat práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí [tedy okolnosti uvedené v ustanovení §52 písm. d) zák. práce], nebo zda přistupuje k rozvázání pracovního poměru výpovědí proto, že zaměstnanec z jiných zdravotních důvodů (pro tzv. obecné onemocnění) pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci [tedy z důvodu uvedeného v ustanovení §52 písm. e) zák. práce]. Odvolává-li se zaměstnavatel ve výpovědi z pracovního poměru na lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb, pak tyto skutečnosti musí být výslovně uvedeny také v lékařském posudku nebo z něho (alespoň) musí bez pochybností vyplývat (k tomu srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29.2.2012 sp. zn. 21 Cdo 4468/2010, uveřejněného pod č. 144/2012 v časopise Soudní judikatura, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16.12.2013 sp. zn. 21 Cdo 224/2013, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.6.2015 sp. zn. 21 Cdo 2866/2014, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16.2.2016 sp. zn. 21 Cdo 727/2015). Z uvedeného vyplývá, že pro náležité skutkové vymezení důvodu výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení §52 písm. e) zák. práce není nezbytné, jak se dovolatel mylně domnívá, aby zaměstnavatel uvedl i konkrétní nemoc (postižení, diagnózu), která je příčinou zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance, jestliže i bez tohoto údaje je – tak jako v posuzované věci - nepochybné, ze kterého z důvodů uvedených v ustanovení §52 písm. d) a e) zák. práce je výpověď zaměstnanci dávána. V případě, že lékařský posudek nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném řízení otázku, co je příčinou neschopnosti zaměstnance k výkonu dosavadní práce, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, zejména prostřednictvím odborných vyjádření orgánů veřejné moci, popřípadě znaleckých posudků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2016 sp. zn. 21 Cdo 1804/2015, uveřejněný pod číslem 42/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Není proto vyloučeno, že v průběhu soudního řízení bude příčina nezpůsobilosti zaměstnance dále konat dosavadní práci posouzena znalcem i jinak. Podstatné je přitom zjištění (nalezení) skutečného důvodu nezpůsobilosti zaměstnance k výkonu dosavadní práce [v daném případě, zda jsou to vskutku okolnosti uvedené v ustanovení §52 písm. e) zák. práce], a nikoli to, pro jakou konkrétní nemoc či poškození se zaměstnanec léčí a pro kterou je v pracovní neschopnosti. Na právních názorech uvedených v citovaných rozhodnutích, které dosud nebyly judikatorně překonány a jejichž správnosti se nedotýkají ani argumenty žalobce uvedené v dovolání, nemá dovolací soud důvod cokoliv měnit. Namítá-li dovolatel, že soudem ustanovená znalkyně MUDr. Kotasová „bez souhlasu žalobce nebyla oprávněna použít pro zpracování znaleckého posudku zdravotní dokumentaci žalobce od jeho obvodního lékaře MUDr. Menšíka a z Karvinské hornické nemocnice a.s. a nemocnice v Havířově“, potom přehlíží, že jmenovaná znalkyně postupovala v souladu s výslovným zněním ustanovení §65 odst. 2 písm. i) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, podle kterého do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho souhlasu v nezbytném rozsahu nahlížet také soudní znalci ve zdravotnických oborech, kteří byli pověřeni vypracováním znaleckého posudku pro řízení před soudem. V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. [zpochybňuje-li skutková zjištění odvolacího soudu o tom, že ke dni podání výpovědi žalobce pozbyl (již k datu 1.5.2013) dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce báňského záchranáře „v důsledku jiných skutečností, než je pracovní úraz, nemoc z povolání či ohrožení touto nemoci“ (z důvodu obecného onemocnění páteře), a předestírá-li na základě vlastního hodnocení důkazů odlišné skutkové závěry (že „příčinou jeho zdravotní nezpůsobilosti jsou následky pracovního úrazu levého kolene ze dne 7.9.2014“ a že „po operaci páteře žádné problémy s páteří neměl“), na nichž pak buduje své vlastní (od odvolacího soudu odlišné) právní posouzení věci o tom, že důvod výpovědi uvedený v ustanovení §52 písm. e) zák. práce ve vztahu k jeho osobě nebyl dán] dovolání trpí nedostatkem, pro který nelze v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 5. 2018 JUDr. Lubomír Ptáček Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/29/2018
Spisová značka:21 Cdo 1384/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1384.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
§52 písm. e) předpisu č. 262/2006Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. I. ÚS 2720/18
Staženo pro jurilogie.cz:2018-11-30