ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.213.2018.1
sp. zn. 21 Cdo 213/2018-211
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci dědictví po V. R. , za účasti 1) I. P. , zastoupené Janem Černým, advokátem se sídlem v Praze 1, Politických vězňů č. 934/15, a 2) V. R. , vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 50 D 1014/2015, o dovolání I. P. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. května 2017, č. j. 24 Co 198/2017-187, takto:
I. Dovolání I. P. se odmítá .
II. Žádný u účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání I. P. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30.5.2017, č.j. 24 Co 198/2017-187, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. [vznáší-li dovolatelka výhrady proti hodnocení důkazů odvolacím soudem (i soudem prvního stupně) a proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, která byla pro právní posouzení věci rozhodující, a dovozuje-li vlastní (odlišný) názor na věc, tj. že „soudní komisař měl z úřední povinnosti zajistit otevření bezpečnostní schránky a sepsat majetek v ní obsažený, neboť obsah schránky je bezesporu předmětem dědictví“ po zůstaviteli V. R. (dále jen „zůstavitel)], a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Navíc dovolací soud dodává, že pochybnosti, zda majetek zůstavitele byl nebo nebyl znám v původním dědickém řízení, lze řešit jen v rámci řízení o dědictví, a to při posouzení, zda jsou či nejsou předpoklady pro dodatečné projednání dědictví . Přičemž předmětem dodatečného projednání dědictví (ve smyslu §175x o.s.ř., ve znění ke dni smrti zůstavitele) nemůže být majetek zůstavitele, který byl v původním dědickém řízení znám a který byl již projednán (srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.2.2015, sp. zn. 21 Cdo 4290/2013, publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 6, ročník 2016). Vyplývá-li ze skutkových zjištění soudů, že „v původním dědickém řízení po zůstaviteli byla známa existence bezpečnostní schránky, ale bylo mezi účastníky řízení v té době nesporné, že v ní není žádný obsah“ a neuvedla-li dovolatelka ani konkrétní majetek, který by v této souvislosti (i jinak) vyšel nově najevo po právní moci usnesení, jímž bylo skončeno původní dědické řízení, bylo na místě návrh I. P. na zahájení dodatečného projednání dědictví zamítnout.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. března 2018
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu