ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.5204.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 5204/2017-141
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně E. N. , zastoupené Mgr. Liborem Rojarem, advokátem se sídlem v Uherském Ostrohu, Veselská č. 710, proti žalovanému Zlínskému kraji , se sídlem krajského úřadu ve Zlíně, tř. Tomáše Bati č. 21, IČO 70891320, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 6 C 384/2005, o dovolání Domu dětí a mládeže, Uherské Hradiště, Purkyňova č. 494, příspěvkové organizace, se sídlem v Uherském Hradišti, J. E. Purkyně č. 494, IČO 75089602, zastoupené JUDr. Vítem Buršou, advokátem se sídlem v Uherském Hradišti, Růžová č. 1254, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. května 2017 č.j. 49 Co 430/2006-124, takto:
I. Usnesení krajského soudu se mění takto:
Soud nepřipouští , aby do řízení jako nový žalovaný vstoupil Dům dětí a mládeže Uherské Hradiště, Purkyňova č. 494, příspěvková organizace, se sídlem v Uherském Hradišti, J. E. Purkyně č. 494, IČO 75089602.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit Domu dětí a mládeže, Uherské Hradiště, Purkyňova č. 494, příspěvkové organizaci, se sídlem v Uherském Hradišti, J. E. Purkyně č. 494, IČO 75089602, na náhradě nákladů dovolacího řízení 2 968 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Víta Buršy, advokáta se sídlem v Uherském Hradišti, Růžová č. 1254.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 22.12.2005 proti (původnímu) žalovanému DOMU DĚTÍ A MLÁDEŽE UHERSKÉ HRADIŠTĚ, příspěvkové organizaci, se sídlem v Uherském Hradišti, Purkyňova č. 494, IČO 46254366, domáhala, aby bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru podle ustanovení §46 odst. 1 písm. f) zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zák. práce“), daná žalovaným žalobkyni dne 12.8.2005 je neplatná.
Okresní soud v Uherském Hradišti rozsudkem ze dne 16.6.2006 č.j. 6 C 384/2005-35 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen „nahradit“ žalobkyni náklady řízení ve výši 7 307 Kč k rukám advokáta Mgr. Libora Rojara. Dospěl k závěru, že v jednání vytčeném žalobkyni v dopise žalovaného ze dne 12.8.2005 „nelze spatřovat porušení pracovní kázně takové intenzity, které by mohlo vést k ukončení pracovního poměru výpovědí“ podle ustanovení §46 odst. 1 písm. f) zák. práce. V záhlaví rozsudku soud prvního stupně žalovaného označil jako „Dům dětí a mládeže Uherské Hradiště, se sídlem Uherské Hradiště, Purkyňova 494“.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 1.7.2009 č.j. 49 Co 430/2006-58 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 7 000 Kč k rukám advokáta Mgr. Libora Rojara. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že intenzita vytčeného porušení pracovní kázně „nedosahovala takové míry závažnosti, která by opravňovala žalovaněho k rozvázání pracovního poměru výpovědí podle ustanovení §46 dost. 1 písm. f) zák. práce“. Usnesením ze dne 3.2.2016 č.j. 49 Co 430/2006-76 Krajský soud v Brně označení žalovaného v záhlaví tohoto rozsudku opravil tak, že nesprávně uvedené označení žalovaného „Dům dětí a mládeže, Uherské Hradiště, Purkyňova 494, příspěvková organizace se sídlem Uherské Hradiště, Purkyňova 494“ se nahrazuje označením „DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE UHERSKÉ HRADIŠTĚ, příspěvková organizace, IČO 46254366, se sídlem Uherské Hradiště, Purkyňova č. 494“.
Krajský soud v Brně poté usnesením ze dne 30.1.2017 č.j. 49 Co 430/2006-102 rozhodl, že „na místě (původního) žalovaného DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE UHERSKÉ HRADIŠTĚ, příspěvková organizace, IČO 46254366, se sídlem Uherské Hradiště, Purkyňova č. 494, bude v řízení pokračováno se subjektem Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem Zlín, tř. Tomáše Bati č. 21“. Své rozhodnutí vydané podle ustanovení §107 o.s.ř. odůvodnil tím, že v průběhu odvolacího řízení původní žalovaný zanikl (byl zrušen zřizovatelem) ke dni 31.12.2006 na základě usnesení zastupitelstva Zlínského kraje ze dne 20.9.2009. Protože zřizovatel Zlínský kraj rozhodl o zrušení původního žalovaného (jako své příspěvkové organizace) ke dni 31.12.2006, aniž by stanovil, že by práva a závazky žalovaného přecházela na zřizovatelovu „novou“ či „přejímající“ organizaci, mělo to ze zákona za následek, že práva a povinnosti (původního) žalovaného, včetně jeho práv a povinností z pracovněprávních vztahů, přešla podle ustanovení §27 odst. 3 věty druhé zákona č. 250/2000 Sb. na zřizovatele, tedy na Zlínský kraj.
Krajský soud v Brně následně usnesením ze dne 31.5.2017 č.j. 49 Co 430/2006-124 připustil, aby do řízení jako nový žalovaný vstoupil „Dům dětí a mládeže, Uherské Hradiště, Purkyňova 494, příspěvková organizace, IČO 75089602, se sídlem v Uherském Hradišti, Purkyňova 494“. Dospěl k závěru, že z usnesení Zastupitelstva Zlínského kraje ze dne 21.6.2006 č. 0341/Z12/06, usnesení Zastupitelstva města Uherské Hradiště ze dne 19.6.2006 č. 345/23/Z/2006, dohody uzavřené mezi Zlínským krajem a městem Uherské Hradiště dne 27.7.2006 č. D/0989/2006/ŠK a zřizovací listiny Domu dětí a mládeže, Uherské Hradiště, Purkyňova 494, příspěvkové organizace, IČO 75089602, vyplývá, že na základě dohody ze dne 27.7.2006 uzavřené mezi Zlínským krajem a městem Uherské Hradiště došlo k převodu činnosti původního žalovaného Domu dětí a mládeže, Uherské Hradiště, IČO 46254366 od 1.1.2007 na nově zřízený subjekt Dům dětí a mládeže, Uherské Hradiště, Purkyňova 494, příspěvková organizace, IČO 75089602. Za této situace tedy nastala právní skutečnost, s níž právní přepisy (srov. §338 odst. 2 zák. práce) spojují převod práv a povinností, o něž v řízení jde (tj. převod práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců původního žalovaného, které dosud nezanikly), a proto odvolací soud podle ustanovení §107a o.s.ř. návrhu žalobkyně ze dne 17.10.2016 na vstup Domu dětí a mládeže, Uherské Hradiště, Purkyňova 494, příspěvkové organizace, IČO 75089602, do řízení na místo dosavadního žalovaného vyhověl.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal Dům dětí a mládeže, Uherské Hradiště, Purkyňova č. 494, příspěvková organizace, se sídlem v Uherském Hradišti, J. E. Purkyně č. 494, IČO 75089602, dovolání. Namítá, že odvolací soud rozhodl v rozporu s ustanovením §107a odst. 1, 2 o.s.ř. na základě návrhu podaného až po rozhodnutí odvolacího soudu o věci samé. Ustanovení §107a o.s.ř. „naprosto jednoznačně“ uvádí, že návrh na změnu účastníka musí být podán před rozhodnutím o věci. Neřeší sice, kdy o takovém návrhu má soud rozhodnout, ale z povahy návrhu i z logiky věci je nepochybné, že o návrhu podle ustanovení §107a o.s.ř. rovněž musí být rozhodnuto dříve, než ve věci samé, aby mohl nový účastník uplatnit svá práva a povinnosti, což mu v tomto případě (kdy o věci samé bylo rozhodnuto více než 7 let předtím, než byl podán návrh podle ustanovení §107a o.s.ř. a bylo o něm rozhodnuto) nebylo umožněno. Tento názor dovolatel opírá o rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cm 568/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod. č. 84, ročník 2004. Kromě toho odvolací soud podle jeho názoru pochybil i při posuzování právních skutečností ve vztahu k přechodu práv a povinností, které posuzoval podle ustanovení §338 odst. 3 zák. práce, ač tento přechod práv a povinností je upraven speciálním právním předpisem, a to ustanovením §27 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil, případně změnil tak, že návrh na vstup do řízení zamítne.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31.12.2013, neboť řízení v projednávané věci bylo zahájeno přede dnem 1.1.2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř, a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení §238a o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1, věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Podle ustanovení §107a odst. 1 o.s.ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107.
Podle ustanovení §107a odst. 2 o.s.ř. soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
V ustanovení §107a o.s.ř. je upraveno procesní nástupnictví, k němuž dochází v důsledku hmotněprávní singulární sukcese práva nebo povinnosti, která nastává po zahájení řízení (za řízení), aniž by jeho účastník ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Jak vyplývá z dikce citovaného ustanovení, k procesnímu nástupnictví nedochází – na rozdíl od §107 o.s ř. – ze zákona a soud se jím bez návrhu (z úřední povinnosti) nezabývá. Nastane-li po zahájení řízení právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, nemá to samo o sobě vliv na okruh účastníků řízení. K procesnímu nástupnictví tak může dojít jen tehdy, jestliže žalobce s poukazem na konkrétní právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, navrhne, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka, a jestliže soud tomuto návrhu vyhoví.
V návrhu na vstup účastníka na straně žalovaného podle ustanovení §107a odst. 1 o.s.ř. musí žalobce zejména označit právní skutečnost, která měla za následek převod nebo přechod práva, uvést, kdy k ní došlo, a označit toho, kdo má vstoupit na jeho místo. Návrh musí žalobce podat – jak se výslovně uvádí v ustanovení §107a odst. 1 o.s.ř. – „dříve, než soud o věci rozhodne“, tedy v době od zahájení řízení do rozhodnutí soudu o věci samé. Vzhledem k tomu je v ustálené soudní praxi přijímán jako správný závěr, že soud může návrhu žalobce podanému podle ustanovení §107a o.s.ř. vyhovět jen tehdy, byl-li podán za řízení, tedy před vyhlášením (vydáním) rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se řízení končí (k tomu srov. např. dovolatelem zmíněné usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.1.2004 sp. zn. 9 Cmo 568/2003, publikované v časopisu Soudní judikatura pod č. 87, ročník 2004, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.5.2008 sp. zn. 25 Cdo 1546/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2015 sp. zn. 30 Cdo 2241/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.10.2016 sp. zn. 32 Cdo 3643/2016).
V posuzovaném případě řízení o věci samé (o nároku žalobkyně na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru) skončilo vyhlášením rozsudku odvolacího soudu dne 1.7.2009. Žalobkyně podala návrh podle ustanovení §107a odst. 1 o.s.ř. na vstup Domu dětí a mládeže, Uherské Hradiště, Purkyňova č. 494, příspěvkové organizace, IČO 75089602, namísto dosavadního žalovaného Zlínského kraje až dne 17.10.2016. Jestliže za této situace odvolací soud tomuto návrhu žalobkyně vyhověl, učinil tak v rozporu se zákonem.
Protože napadené usnesení odvolacího soudu není správné, a protože dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud České republiky usnesení krajského soudu změnil tak, že vstup Domu dětí a mládeže Uherské Hradiště, Purkyňova č. 494, příspěvkové organizace, se sídlem v Uherském Hradišti, J. E. Purkyně č. 494, IČO 75089602, do řízení namísto dosavadního žalovaného nepřipustil.
I když napadené usnesení odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 o.s.ř.), bylo řízení o věci samé již dříve skončeno (rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 1.7.2009 č.j. 49 Co 430/2006-58). Dovolací soud proto rozhodl též o nákladech dovolacího řízení (k tomu srov. a contrario právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.7.2002 sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48, ročník 2003).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a 2 a §142 odst. 1 o.s.ř., neboť dovolatel v něm měl plný úspěch, a má proto proti žalobkyni právo na náhradu nákladů potřebných před dovolacím soudem k účelnému uplatňování svého práva.
Náklady dovolatele potřebné k uplatňování práva v dovolacím řízení spočívají v paušální sazbě odměny za jeho zastupování advokátem (§151 odst. 2 část věty první před středníkem o.s.ř.) určené dovolacím soudem s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) poskytnuté právní služby ve výši 500 Kč, v 1 paušální částce náhrady výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), v náhradě za daň z přidané hodnoty ve výši 168 Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 věta druhá o.s.ř.) a v zaplaceném soudním poplatku za dovolání ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně je povinna náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 2 968 Kč zaplatit dovolateli k rukám advokáta, který ho v dovolacím řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.), do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení (§160 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. února 2018
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu