ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.5238.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 5238/2017-188
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Vítězslavy Pekárkové v řízení o pozůstalosti po K. Č., za účasti A. F., zastoupeného JUDr. Pavlem Turoněm, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Moskevská č. 66, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 18 D 461/2016, o dovolání A. F. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. května 2017, č. j. 11 Co 143/2017-125, a o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení, takto:
Návrh A. F. na odklad vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. května 2017, č. j. 11 Co 143/2017-125, se zamítá.
Odůvodnění:
V řízení o pozůstalosti po zemřelé K. Č., (dále i jen „zůstavitelka“), které bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 16.6.2016, č.j. 18 D 461/2016-3, rozhodl Okresní soud v Sokolově usnesením ze dne 18.1.2017, č.j. 18 D 461/2016-103, že se ukončuje účast A. F. v řízení o pozůstalosti, a to pro jeho dědickou nezpůsobilost podle §1481 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 31.5.2017, č.j. 11 Co 143/2017-125, usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 18.1.2017, č.j. 18 D 461/2016-103, potvrdil. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26.6.1985, sp. zn. 6 T 63/85, byl A. F. „zproštěn obžaloby z trestného činu zanedbání povinné výživy, kterého se dopustil tak, že v době od 11.3.1984 do března 1985, s výjimkou doby od 11.5. do 11.7.1984, neplatil výživné na nezletilou dceru K. (zůstavitelku) částkou 400 Kč měsíčně“, a že podle odůvodnění tohoto rozsudku ke zproštění obžaloby došlo proto, že „obžalovaný při hlavním líčení dne 12.6.1985 předložil poštovní poukázku, podle které bylo dlužné výživné dne 16.5.1985 uhrazeno. Odvolací soud dovodil, že bylo-li v rozsudku vysloveno, že obžalovaný trestný čin zanedbání povinné výživy spáchal, je podle odvolacího soudu nezpůsobilý dědit po zůstavitelce, přitom je zcela bezvýznamné, že za tento úmyslný trestný čin nebyl odsouzen z důvodu zániku trestnosti pro účinnou lítost.
Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31.5.2017, č.j. 11 Co 143/2017-125, podal A. F. dovolání, jehož přípustnost dovozuje ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Jako dovolací důvod dovolatel uvedl nesprávné právní závěry odvolacího soudu v důsledku aplikace ustanovení §1481 o.z., který vstoupil v účinnost až 1.1.2014, zatímco k vytýkanému jednání mělo dojít za účinnosti odlišné právní úpravy dědické nezpůsobilosti, podle níž by muselo být prokázáno odsouzení za úmyslný trestný čin vůči zůstaviteli pravomocným a vykonatelným rozsudkem, a k tomu v daném případě nedošlo. Dovolání obsahuje také žádost (návrh) dovolatele, aby dovolací soud rozhodl o odložení vykonatelnosti napadeného usnesení. Dovolatel má za to, že „neprodleným výkonem usnesení je závažně ohrožen na svých právech a hrozí mu závažná újma“, neboť „má informace, že soudní komisařka má snahu dědické řízení ukončit“, a „pokud by dědictví připadlo dalšímu dědici, byla by jeho dědická práva nenávratně poškozena“.
Před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (§243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“)
Podle judikatury Nejvyššího soudu České republiky k ustanovení §243 o.s.ř. (shrnuté např. v odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.8.2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016), s přihlédnutím k účelu, k jakému odklad vykonatelnosti slouží, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, to, že dovolání nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by odvolateli hrozila závažná újma na jeho právech, že se odklad nedotkne právních poměrů třetích osob, a že je podle obsahu spisu možné, že dovolání bude úspěšné, přičemž všechny tyto předpoklady musí být splněny kumulativně.
V dané věci nemá dovolání vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, jde o dovolání podané v zákonné dovolací lhůtě účastníkem řízení, je přípustné (když otázka ukončení účasti v řízení o pozůstalosti podle §169 zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ani otázka aplikace ustanovení §1481 o.z. nebyla dosud dovolacím soudem řešena) a není vyloučeno, že dovolání bude dovolacím soudem shledáno jako důvodné. Další ustanovením §243 o.s.ř. stanovené předpoklady pro možnost odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu však chybí. Dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu je totiž rozhodnutím procesním, kterým se neukládá žádná povinnost. Vykonatelnost usnesení nastala podle ustanovení §171 odst. 2 o.s.ř. jeho doručením. Vzhledem k tomu, že se tímto usnesením neukládá zaplacení peněžité částky ani jiná povinnost, než zaplacení peněžité částky, pak nepřichází v úvahu žádný ze způsobů výkonu rozhodnutí taxativně vyjmenovaných v ustanovení §258 o.s.ř. (tj. srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem, resp. vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů). Vykonatelnost tak spočívá v tom, že všichni, pro které je usnesení závazné (dosavadní účastníci řízení a soud, který usnesení vydal), je musí respektovat. Jestliže nelze nařídit výkon rozhodnutí o ukončení účasti v řízení o pozůstalosti podle části šesté o.s.ř., je zřejmé, že nemůže být naplněn zákonný předpoklad „hrozící závažné újmy dovolateli na jeho právech neprodleným výkonem rozhodnutí“. Opodstatněná není ani námitka dovolatele, že bez odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení hrozí, že řízení o pozůstalosti bude ukončeno s dalšími dědici, neboť bez spisu, který je o průběhu řízení o pozůstalosti veden, tj. spis Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 18 D 461/2016, řízení ukončit nelze, a tento spis se až do rozhodnutí o dovolání, které podal proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31.5.2017, č.j. 11 Co 143/2017-125, bude nacházet u Nejvyššího soudu ČR.
Vycházeje ze závěru, že podle dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu, kterým byla ukončena účast dovolatele v řízení o pozůstalosti po zemřelé K. Č., nemůže být nařízen výkon rozhodnutí, Nejvyšší soud České republiky návrh dovolatele na odložení vykonatelnosti napadeného usnesení jako nedůvodný zamítl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2018
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu