ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.815.2018.1
sp. zn. 21 Cdo 815/2018-300
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně H. P. , zastoupené Mgr. Ing. Milanem Šoubou, advokátem se sídlem v Brně, Cihlářská č. 643/19, proti žalovaným 1) obci Opolany se sídlem obecního úřadu v Opolanech č. 68, IČO 00239542, a 2) Mateřské škole Opolany , příspěvkové organizaci se sídlem v Opolanech č. 40, IČO 71001107, oběma zastoupeným JUDr. Jiřím Sobotkou, advokátem se sídlem v Nymburce, Palackého třída č. 223/5, o určení, že žalobkyně je ředitelkou žalované 2), vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 12 C 375/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2017 č. j. 23 Co 355/2017-278, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 550 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Sobotky, advokáta se sídlem v Nymburce, Palackého třída č. 223/5.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2017 č. j. 23 Co 355/2017-278 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je [v závěru, že za situace, kdy pracovní poměr žalobkyně u žalované 2) platně skončil, nelze vyhovět žalobě na určení, že žalobkyně je stále ředitelkou žalované 2), neboť je vyloučeno, aby funkci ředitele příspěvkové organizace vykonával někdo, kdo není v pracovněprávním vztahu k této organizaci] v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 1997 sp. zn. 2 Cdon 475/96, uveřejněný pod č. 75 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001 sp. zn. 21 Cdo 1618/2000, uveřejněného pod č. 51 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Otázka platnosti odvolání žalobkyně z pracovního místa ředitelky žalované 2) nebyla pro rozhodnutí soudů v projednávané věci významná, neboť pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§154 odst. 1 o. s. ř.) a v době vyhlášení rozsudku odvolacího soudu již žalobkyně nebyla v pracovním poměru u žalované 2), protože ta jí podle skutkových zjištění odvolacího soudu po odvolání z pracovního místa ředitelky dala výpověď, jejíž neplatnost žalobkyně neuplatnila žalobou podle ustanovení §72 zákoníku práce; žalobkyně proto nemohla být v době rozhodování odvolacího soudu „stále ve funkci ředitelky žalované 2)“.
Ostatně, i kdyby se žalobkyně žalobou domáhala určení neplatnosti odvolání z pracovního místa ředitelky namísto určení, že „je od 1. 8. 2012 stále ve funkci ředitele Mateřské školy Opolany se sídlem Opolany 40, IČO 71001107, a to na dobu určitou 6 let“, nebyl by na takovém určení dán naléhavý právní zájem, neboť její pracovní poměr u žalované 2) platně skončil výpovědí [k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2008 sp. zn. 21 Cdo 3863/2007, který byl uveřejněn pod č. 38 v časopise Soudní judikatura, roč. 2009, a v něm uvedený právní závěr, že ředitel školské právnické osoby, ředitel příspěvkové organizace nebo vedoucí organizační složky, který byl z funkce odvolán podle ustanovení §166 odst. 5 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a který s odvoláním nesouhlasí, má ve smyslu ustanovení §80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, naléhavý právní zájem na určení, že jeho odvolání z funkce je neplatné, a to za předpokladu, že dosud (platně) neskončil jeho pracovní poměr u školské právnické osoby, příspěvkové organizace nebo státu a že otázka neplatnosti odvolání z funkce již nebyla vyřešena v souvislosti se soudním rozhodnutím o neplatnosti rozvázání pracovního poměru].
K založení přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. nejsou způsobilé ani námitky, kterými dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný - uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. [namítá-li vady řízení spočívající v tom, že odvolací soud „porušil zásadu předvídatelnosti soudního rozhodování“, že se „nevěnoval dostatečnému a řádnému odůvodnění rozsudku“ a že žalobkyni „nedal dostatečný čas a prostor svůj naléhavý právní zájem uhájit před takto překvapivým a neočekávaným právním názorem a následně ji nepoučil, že žalobu zamítne pro nedostatek naléhavosti právního zájmu právě s poukazem na neexistenci pracovního poměru (učitelky)“].
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 5. 2018
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu