ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.989.2018.1
sp. zn. 21 Cdo 989/2018-277
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Romana Fialy ve věci úschovy movitých věcí určených pro příjemce P. Š. , zastoupeného Mgr. Radimem Struminským, advokátem se sídlem v Havířově, Elišky Krásnohorské č. 1305/18, za účasti přihlašovatele B. T., zastoupeného JUDr. Hanou Zawislakovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Veleslavínova č. 371/19, o žádostech příjemce a přihlašovatele na vydání předmětu úschovy, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 47 Sd 32/2006, o dovolání příjemce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. února 2016 č. j. 10 Co 423/2015-174, takto:
Dovolání příjemce se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání příjemce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 2. 2016 č. j. 10 Co 423/2015-174 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (v napadené části, kterou bylo potvrzeno usnesení okresního soudu, jímž byla příjemci uložena povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku náklady řízení vzniklé za období od 7. 5. 2009 do 3. 3. 2015, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2015 sp. zn. 25 Cdo 1748/2015, z něhož vyplývá, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení placených státem soud zvažuje pouze hledisko výsledku řízení, tj. podle výsledku řízení posoudí, který z účastníků a v jakém rozsahu je povinen hradit náklady řízení, a zároveň zváží, zda u něj nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků či důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu §150 o. s. ř.; k posuzování, zda jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné k nepřiznání náhrady nákladů řízení, srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014 sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, který byl uveřejněn pod č. 24 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2014 sp. zn. 21 Cdo 222/2014 a v nich vyjádřený právní názor, že úvaha soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které soud nemusí zcela nebo zčásti přiznat náhradu nákladů řízení, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci; soud přitom přihlíží zejména k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, a to nejen u účastníka, který by měl náklady řízení hradit, ale také z pohledu poměrů oprávněného účastníka, k okolnostem, které vedly k uplatnění nároku u soudu prvního stupně nebo k podání odvolání, k postojům účastníků v průběhu řízení apod.) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Důvodem vzniku nákladů řízení státu za období od 7. 5. 2009 (kdy přihlašovatel požádal o vydání předmětu úschovy) do 3. 3. 2015 (kdy mu byl předmět úschovy vydán poté, co bylo příjemci rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 10. 10. 2013 č. j. 41 C 75/2010-285 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2014 č. j. 8 Co 453/2014-335 uloženo s tímto vydáním souhlasit) nebyla okolnost, že předmětné movité věci byly uloženy do úschovy policejním orgánem podle ustanovení §80 odst. 1 věty třetí tr. řádu v rámci trestního řízení vedeného proti příjemci, které skončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem soudu, nýbrž nesouhlas příjemce s vydáním předmětu úschovy přihlašovateli, který byl neopodstatněný. S ohledem na tento postoj příjemce v řízení ve věci úschovy, který vedl (v uvedeném období) ke vzniku nákladů státu v tomto řízení, nemůže být jeho zproštění obžaloby v trestním řízení důvodem hodným zvláštního zřetele k tomu, aby státu nebyla proti němu přiznána náhrada nákladů řízení.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání příjemce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 5. 2018
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu