ECLI:CZ:NS:2018:22.CDO.882.2018.1
sp. zn. 22 Cdo 882/2018-338
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Králíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně I. S. , proti žalovaným: 1) A. K. , a 2) I. K. , o určení vlastnického práva, o obnově řízení, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 19 C 57/2005, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. května 2017, č. j. 10 Co 76/2016-249, 10 Co 394/2016-249, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podle §243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 části první zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
Podle §241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Odstavec 1 neplatí,
a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a, anebo v §21b, která má právnické vzdělání (odstavec 2). Odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odstavec 3).
Podle §241b odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v §241, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2.
Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Nezastoupená žalobkyně podala dne 9. 6. 2016 dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 5. 2016, č. j. 10 Co 76/2016-249, 10 Co 394/2016-249, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Teplicích (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 29. 7. 2015, č. j. 19 C 57/2005-186, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě na obnovu řízení (výrok I.) a rozhodnuto o nákladech řízení (výrok II.), a kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ze dne 4. 4. 2016, č. j. 19 C 57/2005-238, jímž nebylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků.
Na výzvu soudu prvního stupně ze dne 30. 6. 2016, č. j. 19 C 57/2005-261, požádala žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Usnesením odvolacího soudu ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 Co 1107/2016-303, bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 9. 2016, č. j. 19 C 57/2005-283, v němž žalobkyni nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a nebyl jí ustanoven zástupce (výrok II.). Proti tomu podala nezastoupená žalobkyně dovolání dne 6. 6. 2017, přičemž při podání dovolání nebyla zastoupena advokátem ani nedoložila, že sama má odpovídající právnické vzdělání. Nedostatek zastoupení žalobkyně neodstranila ani na výzvu Nejvyššího soudu obsaženou v usnesení ze dne 13. 9. 2017, č. j. 22 Cdo 3953/2017-320. Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 7. 11. 2017, č. j. 22 Cdo 3953/2017-326, dovolací řízení zahájené dovoláním ze dne 6. 6. 2017 zastavil.
Žalobkyně byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 11. 2017, č. j. 19 C 57/2005-329, opětovně vyzvána k předložení procesní plné moci prokazující, že je v dovolacím řízení zahájeném dovoláním ze dne 9. 6. 2016 zastoupena advokátem, případně dokladu potvrzujícího její právnické vzdělání. Rovněž byla poučena o možnosti zastavení řízení. Žalobkyně nedostatek podle výzvy neodstranila, toliko bez bližšího odůvodnění požádala opět o zastoupení advokátem. O neustanovení zástupce pro zřejmou neúspěšnost žaloby bylo přitom rozhodnuto již usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. 9. 2016, č. j. 19 C 57/2005-283, bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 Co 1107/2016-303.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně ani na výzvu soudu nesplnila podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení podle §241 o. s. ř. Jelikož Nejvyšší soud v souladu s usnesením ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015 (uveřejněným pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), neshledal naplnění podmínek pro ustanovení zástupce žalobkyni pro toto dovolací řízení, zastavil dovolací řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. pro nesplnění podmínky povinného zastoupení advokátem.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. dubna 2018
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu