ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.250.2018.1
sp. zn. 23 Cdo 250/2018-204
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobkyně Schneider Electric Systems Czech Republic s.r.o. (dříve Invensys Systems s.r.o.), se sídlem v Praze 5, Jinonice, U Trezorky 921/2, PSČ 158 00, IČO 28201361, zastoupené JUDr. Viktorem Petrusem, advokátem se sídlem v Praze 2, Hálkova 2, proti žalované Key Industry Engineering Group, s.r.o., se sídlem v Praze 4, Nusle, Mojmírova 1710/15, PSČ 140 00, IČO 26154927, zastoupené Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Malá Strana, Tyršův dům – Újezd 450/40, o zaplacení částky 1 132 606 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 40 C 363/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. září 2017, č. j. 19 Co 98/2016-167, ve znění opravného usnesení ze dne 27. listopadu 2017, č. j. 19 Co 98/2016-176, t a k t o
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 15 923,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalované.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 22. ledna 2016, č. j. 40 C 363/2014-111, soud prvního stupně zastavil řízení (I. výrok), uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení (II. výrok), rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobkyni (III. výrok) a uložil jí zároveň nahradit náklady řízení vzniklé státu (IV. výrok). Odůvodnil své rozhodnutí nedostatkem pravomoci českých soudů. Uvedl, že v licenční smlouvě, kterou uzavřely, strany sjednaly právo státu Delaware jako právo rozhodné a sjednaly též pravomoc soudů tohoto státu řešit veškeré spory plynoucí z jejich smlouvy. Rozsudek soudů státu Delaware je v České republice vykonatelný. Pravomoc soudů tohoto státu je vhodnější, neboť české soudy účastníky sjednané právo neznají.
Městský soud v Praze jako soud odvolací svým usnesením ve výroku uvedeným usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), uplatňujíc nesprávné právní posouzení věci dle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.
Žalovaná navrhla dovolání jako nepřípustné odmítnout, případně jako nedůvodné zamítnout.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle §241 odst. 1 o. s. ř., se zabýval přípustností dovolání.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání není přípustné.
Městský soud v Praze vyšel z právního názoru Nejvyššího soudu vyjádřeného v usnesení ze dne 30. května 2017, č. j. 23 Cdo 5790/2016-162, podle něhož je tento spor věcí s mezinárodním prvkem, strany platně sjednaly pravomoc soudu státu Delaware a právo tohoto státu, je proto třeba zkoumat pouze, jsou-li splněny podmínky §86 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), tj. má-li navzdory dohodě o pravomoci zahraničního soudu věc projednat český soud. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žádná z podmínek uvedeného ustanovení splněna není. Zabýval se podrobněji podmínkou podle §86 odst. 2 písm. b) ZMPS, tedy tím, zda by rozhodnutí vydané v cizině mohlo být v České republice vykonáno (§16 ZMPS). V té souvislosti zjišťoval vzájemnost [§15 odst. f) ZMPS] a vyšel přitom ze zjištění soudu prvního stupně učiněného z vyjádření Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. září 2015 a ze zjištěného obsahu práva státu Delaware. Dospěl k závěru, že vzájemnost je zaručena.
Dovolatelka vytýká odvolacímu soudu, že podmínky vzájemnosti patřičně nezkoumal, podklady, které pro své rozhodnutí měl, nejsou podle jejího názoru pro závěr o vzájemnosti dostatečné a předkládá otázku procesního práva „související s výkladem §86 odst. 2 ZMPS“, kterou podle jejího názoru dovolací soud (podle právní úpravy ZMPS) dosud neřešil. Dovolatelka však svými námitkami směřujícími proti podkladům, které měl odvolací soud pro své rozhodnutí k dispozici, zpochybňuje hodnocení důkazů odvolacím soudem. Nevymezuje se tudíž proti právním závěrům odvolacího soudu, ale vůči skutkovým zjištěním, z nichž jeho právní závěr vychází. Zjišťování vzájemnosti je totiž zjišťováním skutkového stavu; soud s informacemi, které má, nakládá jako s důkazními prostředky, na základě jejich hodnocení pak může učinit závěr o skutkovém stavu, tedy o tom, zda je dána vzájemnost. Z tohoto zjištění pak vychází jeho právní závěr, zda český soud může věc projednat či nikoli (shodně Pauknerová, Rozehnalová, Zavadilová a kol.: Zákon o mezinárodním právu soukromém, komentář, Wolters Kluwer, Praha 2013, str. 99). Skutkové závěry odvolacího soudu však nepodléhají dovolacímu přezkumu (dovolací soud vychází ze skutkového stavu zjištěného soudy nižších stupňů – srov. §241a odst. 6 o. s. ř.) a ani samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. neodůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na jeho výkon (exekuci).
V Brně dne 31. 5. 2018
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu