ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.4799.2017.1
sp. zn. 23 Cdo 4799/2017-135
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně PRAMOS, a.s. , se sídlem Brněnská 577, 691 76 Šitbořice, identifikační číslo osoby 63479087, zastoupené Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem Brno, Kotlářská 989/51, proti žalované Česká námořní plavba a.s. , se sídlem Počernická 3410/1a, Strašnice, 108 00 Praha 10, identifikační číslo osoby 00001082, zastoupené JUDr. Markem Czivišem, advokátem se sídlem Praha 3, Přemyslovská 48/13, o zaplacení 2 626,02 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 16 C 37/2016, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2017, č. j. 17 Co 143/2017-106, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná podala dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze (dále též jen „odvolací soud“) ze dne 20. 6. 2017, č. j. 17 Co 143/2017-106, kterým bylo odmítnuto odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále též jen „soud prvního stupně) ze dne 21. 3. 2017, č. j. 16 C 37/2016-98, jímž soud prvního stupně své předešlé usnesení ze dne 4. 8. 2016, č. j. 16 C 37/2016-81, kterým bylo zastaveno řízení ohledně částky 32 420 Kč na základě zpětvzetí žaloby v této části, opravil tak, že rozhodl o zastavení řízení ohledně částky 32 420 Kč (výrok I.) a zároveň rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobkyni ve výši 297 Kč (výrok II.).
Dovolatelka jednak nesouhlasí se zastavením řízení jen ohledně částky 32 420 Kč, neboť se domnívá, že řízení mělo být zastaveno i ohledně příslušenství této částky, tudíž ji nemělo být rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 4. 10. 2016, č. j. 16 C 37/2016-82, uloženo zaplatit žalobkyni 2 626,02 Kč na dlužných úrocích z prodlení a závislým výrokem náklady řízení ve výši 25 059 Kč. Dovolatelka současně namítá, že napadené usnesení odvolacího soudu je postiženo vadami, jestliže odvolací soud označil soudem prvního stupně vydané opravné usnesení za usnesení doplňující s odůvodněním, že pokud soud prvního stupně znovu vydal rozhodnutí téhož znění o zastavení řízení, je to již právně bez významu, když usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 4. 8. 2016, č. j. 16 C 37/2016-81, o zastavení řízení ohledně částky 32 420 Kč, nabylo právní moci 19. 11. 2016, a jestliže odvolací soud dovodil, že předmětem odvolacího řízení je jen rozhodnutí o vrácení soudního poplatku ve výši 297 Kč. Dovolatelka namítá, že pokud odvolací soud odvolání žalované odmítl proto, že není s ohledem na ustanovení §202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) přípustné, a to s odůvodněním, že nebylo soudem prvního stupně rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, pak odvolací soud upřel dovolatelce (žalované) právo podat řádný opravný prostředek. Dovolatelka z uvedených důvodů navrhla zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně a vrácení věci k dalšímu řízení soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud nejprve konstatuje, že podle ustanovení §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z ustanovení §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. vyplývá, že dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4.
Podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Z uvedených ustanovení vyplývá, že dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu není s ohledem na ustanovení §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné a mimořádným opravným prostředkem k prověření správnosti rozhodnutí, kterým odvolací soud odmítl odvolání žalované (jako objektivně nepřípustné podle ustanovení §202 odst. 2 o. s. ř.), je žaloba pro zmatečnost podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. února 2018
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu