ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.508.2018.1
sp. zn. 23 Cdo 508/2018-403
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně KAPPENBERGER+BRAUN, Elektro-Technik spol. s r.o. se sídlem v Plzni Domažlická 172a/1141 , PSČ 318 00, IČO 16736907, zastoupené JUDr. Janem Kocinou, Ph.D., advokátem se sídlem v Plzni, Malá 6, PSČ 301 00, proti žalované POWERBRIDGE spol. s r.o. se sídlem v Popůvkách, Vintrovna 262/9, PSČ 664 41, IČO 25547194, zastoupené JUDr. Ludvíkem Ševčíkem ml., advokátem se sídlem v Brně, Kobližná 19, PSČ 602 00, o zaplacení částky 413 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 55 Cm 31/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. listopadu 2017, č. j. 4 Cmo 126/2017-374, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12 439 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce JUDr. Ludvíka Ševčíka ml., advokáta se sídlem v Brně Kobližná 19.
Stručné odůvodnění :
(§243f odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“)
Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 9. listopadu 2017, č. j. 4 Cmo 126/2017-374, potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. listopadu 2016, č. j. 17/55 Cm 31/2011-322, který ve výroku I uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 37 019 Kč s přísl. a ve výroku II zamítl žalobu v rozsahu 326 581 Kč, ve výroku III rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, když měla za to, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil a zatížil řízení vadami. Žalobkyně požadovala, aby dovolací soud dovolání vyhověl a napadený rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v §240 odst. 1 o. s. ř. oprávněnou osobou zastoupenou advokátem, posuzoval, zda je dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §241b odst. 3 věty prvé o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Tomuto požadavku dovolatelka nedostála, neboť neuvedla žádný z důvodů přípustnosti dovolání upravených v §237 o. s. ř.
Podle §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.
To, že má dovolatelka jiný názor na skutkové a právní závěry odvolacího soudu, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedenou vadu pokračovat.
Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neodůvodňuje.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost uloženou tímto usnesením, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 3. 2018
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu