ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.642.2018.1
sp. zn. 23 Cdo 642/2018-171
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce M. K., T., proti žalované Jihomoravské plynárenské, a.s. , se sídlem v Brně, Plynárenská 499/1, IČO 49970607, zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Ostravě, Plynární 2748/6, o návrhu žalobce na přiznání osvobození od placení soudního poplatku a ustanovení zástupce v žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 21 EC 392/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. června 2015, č. j. 37 Co 200/2015-127, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění:
(§243f odst. 3 o. s. ř.)
Okresní soud v Třebíči usnesením ze dne 5. září 2014, č.j. 21 EC 392/2012-110, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a rovněž zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. června 2015, č.j. 37 Co 199/2015-127, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasně podaným dovoláním, které nebylo sepsáno advokátem, což představuje vadu, pro kterou v dovolacím řízení nelze pokračovat.
Protože dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodováno o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě, a prvotním cílem dovolatele je zajistit si zastoupení pro řízení o žalobě, Nejvyšší soud nejprve sám přistoupil k posouzení, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015 (uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
Nejvyšší soud jako soud dovolací (10a o. s. ř.) postupoval v dovolacím řízení a o dovolání žalobce rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (článek II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen též „o. s. ř.“).
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků a jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce z řad advokátů pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem.
V souladu s §138 o. s. ř. podmínkou pro osvobození od soudních poplatků je, že to odůvodňují poměry účastníka a současně nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva se jedná např. tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti, nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná hlediska [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013 (uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
Soudy obou stupňů správně dovodily, že v případě dovolatele se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť podání žalobkyně (žaloba) neobsahovalo základní náležitosti návrhu na zahájení řízení požadované §79 o. s. ř. a žalobkyně ani na výzvu soudu prvního stupně vady podání neodstranila. Z toho je zřejmé, že takové žalobě by nemohlo být vyhověno a ze strany žalobkyně jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Tudíž i dovolání proti usnesení odvolacího soudu o zamítnutí osvobození od soudních poplatků a zamítnutí ustanovení zástupce pro řízení o obnovu řízení je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady, aby byl dovolatelce ustanoven zástupce pro řízení o dovolání ve smyslu §138 a §30 o. s. ř.
Vzhledem k tomu, že nedostatek povinného zastoupení dovolatele, který nemá právnické vzdělání, je nedostatkem podmínek řízení na straně účastníka, a vzhledem k tomu, že tento nedostatek nebyl ani přes výzvu soudu odstraněn (viz usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 23 listopadu 2016, č.j. 21 Nc 392/2012-150, doručené dovolateli dne 2. prosince 2016), dovolací soud řízení v podle §104 odst. 2 o. s. ř. a §241b odst. 2 o. s. ř. zastavil.
O nákladech dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. března 2018
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu