ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.932.2018.1
sp. zn. 23 Cdo 932/2018-144
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobkyně Trelleborg Bohemia, a.s. (dříve RUBENA a.s.), se sídlem v Hradci Králové, Akademika Bedrny 531/8a, Věkoše, PSČ 500 03, IČO 00012131, proti žalované Mototrading, spol. s r.o., se sídlem v Praze 10, Tiskařská 257/10, PSČ 108 00, IČO 17049695, o zaplacení částky 606 219 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 8 C 297/2015, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. května 2017, č. j. 21 Co 194/2017-107, takto:
Řízení o dovolání žalované se zastavuje .
Odůvodnění:
Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 2. února 2017, č. j. 8 C 297/2015-80, jímž Obvodní soud pro Prahu 10 nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků.
Proti tomuto usnesení, které jí bylo doručeno dne 16. června 2017, podala žalovaná dovolání, které nijak nezdůvodnila. Při podání dovolání nebyla zastoupena advokátem, soud prvního stupně ji proto usnesením ze dne 17. srpna 2017 vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení ve lhůtě 15-ti dnů od doručení usnesení odstranila a aby do 30-ti dnů prostřednictvím svého zástupce podala řádné dovolání. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 29. srpna 2017. Patnáctidenní lhůta pro odstranění nedostatku povinného zastoupení uplynula dnem 12. září 2017, žalovaná až dne 19. září 2017 požádala o ustanovení zástupce soudem. Žalovaná poté na výzvu soudu prvního stupně, aby doložila své majetkové poměry, předložila soudu pouze výpisy ze svých bankovních účtů, jiné informace o svých majetkových poměrech soudu nesdělila. O žádosti o ustanovení zástupce soud prvního stupně nerozhodl a spis předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2 článku II části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první a §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám, je-li fyzickou osobou, nemá právnické vzdělání. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání advokátem i sepsáno (srov. §241 odst. 4 o. s. ř.).
Dovolatelka nedostatek povinného zastoupení neodstranila ani ve lhůtě, kterou mu soud prvního stupně určil, ani později, ač byl soudem prvního stupně poučen o tom, jaké procesní následky jsou spojeny s tím, když tuto podmínku nesplní.
Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015).
Od judikatury shora citované není důvod se odchýlit ani v této věci. Dovolání, které bylo podáno, směřuje proti rozhodnutí, jímž dovolateli nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Jde tedy o rozhodnutí jen procesní povahy, které navíc s žádostí o ustanovení zástupce souvisí. Podle §30 odst. 1 o. s. ř. totiž předseda senátu ustanoví na žádost zástupce (jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů) jen tomu účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.). O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů. Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Osvobození do soudních poplatků nebylo dovolatelce přiznáno proto, že na výzvu soudu nedoložila své majetkové poměry. Z obsahu spisu se podává, že dovolatelka řádně nedoložila své majetkové poměry ani k žádosti o ustanovení zástupce, navíc tuto svou žádost, jak již uvedeno, podala až poté, co jí uplynula lhůta, kterou jí k odstranění nedostatku povinného zastoupení určil soud prvního stupně.
Podle §241b odst. 3 věta první o. s. ř. lze vady dovolání odstranit pouze v průběhu trvání lhůty k dovolání, tj. do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §240 odst. 1 věta první o. s. ř.). Z ustanovení §241b odst. 3 věta druhá o. s. ř. vyplývá, že tato lhůta neuplyne před uplynutím lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění podmínky povinného zastoupení, pokud dovolatel požádal před uplynutím této lhůty o ustanovení zástupce, běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
O žádosti o ustanovení zástupce měl podle §241b odst. 3 věta druhá o. s. ř. (ve znění účinném do 29. září 2017) rozhodnout soud prvního stupně. Vzhledem k popsaným okolnostem by však bylo nehospodárné jen kvůli tomuto rozhodnutí soudu prvního stupně věc bez věcného vyřízení vracet. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že dovolatelka již nemůže včas doplnit dovolání, protože jí marně uplynula lhůta k odstranění vad dovolání (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Na běh lhůty pro odstranění vad dovolání dovolatelčina žádost o ustanovení zástupce vliv v tomto případě neměla, protože dovolatelka svou žádost podala (a contrario §241b odst. 3 věta druhá o. s. ř.) až po uplynutí lhůty, kterou jí pro odstranění vad povinného zastoupení určil soud prvního stupně.
Za popsané procesní situace v souladu s judikaturou shora citovanou posoudil předpoklady povinného zastoupení sám dovolací soud. Dospěl k závěru, že dovolatelka nedoložila, že jsou u ní splněny předpoklady, aby mohla být osvobozena od soudních poplatků, tedy ani předpoklady pro to, aby jí soud ustanovil zástupce pro dovolací řízení.
Povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – rozhodnutí, kterým se řízení končí. Ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 poslední věty o. s. ř. dovolací řízení zastavil.
O nákladech dovolacího řízení rozhodne soud v konečném rozhodnutí o věci (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. května 2018
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu