ECLI:CZ:NS:2018:23.ND.19.2018.1
sp. zn. 23 Nd 19/2018-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné GasNet, s.r.o., se sídlem v Ústí nad Labem, Klíšská 940/96, PSČ 400 01, IČO 27295567, zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, PSČ 120 00, proti povinné M. P. , o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 62 EXE 3540/2017, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 62 EXE 3540/2017 projedná a rozhodne Okresní soud v Teplicích.
Odůvodnění:
Dne 26. září 2017 požádala oprávněná návrhem podaným Okresnímu soudu v Teplicích o pověření soudního exekutora Mgr. Davida Koncze vedením exekuce na majetek povinné na základě rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. ledna 2017, č. j. 34 C 312/2016-24.
Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 14. listopadu 2017, č. j. 62 EXE 3540/2017-20, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.
Soud prvního stupně uvedl, že povinná není občanem České republiky, nebylo zjištěno jiné místo pobytu a není známo, že by se v okrese T. nacházel majetek povinné.
V daném případě tak nelze určit místně příslušný exekuční soud ve smyslu §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „exekuční řád“). Za daných okolností tedy Okresní soud v Teplicích vyslovil, že jsou v souladu s §11 odst. 3 o. s. ř. dány předpoklady pro určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.
Podle §45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu §6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Okresní soud v Teplicích.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. února 2018
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu