ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.1326.2018.1
sp. zn. 25 Cdo 1326/2018-133
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobkyně: GasNet, s. r. o. , se sídlem Klíšská 940/96, Ústí nad Labem, IČO 27295567, zastoupená Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem Rubešova 162/8, Praha 2, proti žalované: M. C. , zastoupená JUDr. Luďkem Trundou, advokátem se sídlem Ostrovského 253/3, Praha 5, o 82.555,95 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 70/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2017, č. j. 15 Co 424/2017-107, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.711,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. Kamila Stypy, advokáta se sídlem Rubešova 162/8, Praha 2.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2017, č. j. 15 Co 424/2017-107, podle §243c odst. 1 o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v §241a odst. 3 o. s. ř. ani zákonem požadované údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.
Námitky, že skutková zjištění nalézacích soudů nemají oporu v provedeném dokazování, že se odvolací soud nevypořádal tvrzeními dovolatelky a s jí předloženými důkazy, popř. že žalobkyně dosud neprokázala spotřebu plynu v odběrném místě, resp. spotřebu v konkrétním období a výši, postrádají charakter právní otázky, kterou by měl dovolací soud řešit (§241a odst. 1 o. s. ř.), nesměřují proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž jen proti zjištěnému skutkovému stavu, čímž však nelze přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. založit. Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu závěr, že je dána její objektivní odpovědnost za vzniklou škodu (uvádí, že dlužná částka vypočtená pomocí vyhlášky č. 108/2001 Sb. nemá sankční charakter), nevymezila v tomto ohledu vůbec (vyjma námitek skutkového charakteru), z jakých důvodů považuje právní posouzení věci odvolacím soudem za nesprávné. Navíc pak zcela opomněla uvést, od konkrétně jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se odvolací soud při řešení rozhodné právní otázky odchýlil, případně zda v rozhodovací praxi dovolacího soudu ještě nebyla vyřešena, je rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Může-li být přitom dovolání přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13, ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14 ). Nedostatek této náležitosti je důvodem k odmítnutí dovolání pro jeho vady.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů, které se skládají z odměny advokáta ve výši 4.420 Kč podle §1 odst. 2, §6 odst. 1, §7 bod 5, §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za jeden úkon právní služby, spočívající ve vyjádření se k dovolání žalované, a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle §2 odst. 1 a §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o náhradu za daň z přidané hodnoty podle §137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 5.711,20 Kč.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. dubna 2018
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu