ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.2091.2018.1
sp. zn. 25 Cdo 2091/2018-412
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobců: a) M. B. , b) E. B. , oba zastoupeni JUDr. Milanem Szöllössym, advokátem se sídlem Mlynská 28, Košice, proti žalované: Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group , IČO 63998530, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, o 28 000 000 Kč s příslušenstvím a o peněžitý důchod 18 790 Kč měsíčně, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 25 C 246/2014, o dovolání žalobce a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2017, č. j. 39 Co 439/2016-170, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Dovolání žalobce a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2017, č. j. 39 Co 439/2016-170, není přípustné podle §237 o. s. ř. ve znění účinném do 29. 9. 2017, neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí.
Ve sporu o pojistné plnění za újmu na zdraví žalobce způsobenou mu při dopravní nehodě přiznal soud prvního stupně žalobci podle §138 o. s. ř. osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %. K odvolání žalobce odvolací soud napadeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 95 %. Uzavřel, že žalobce není osobou úplně nemajetnou, má pravidelný, byť nízký příjem (invalidní důchod 229,80 EUR a sociální dávky ve výši 18,39 EUR, 33,09 EUR a 51,48 EUR).
Žalobce v dovolání namítal, že soud nesprávně posoudil výši jeho příjmu. Především žádal, aby se Nejvyšší soud vyjádřil k dosud neřešené otázce zákonného osvobození navrhovatele od soudních poplatků podle §11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb. v řízení o nároku proti pojistiteli škůdce uplatněném podle zákona č. 168/1999 Sb.
Uplatnitelným dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř. je nesprávné právní posouzení věci, které spočívá v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav nesprávně aplikoval; může přitom jít i o předpis práva procesního. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 130/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším obdobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Tato kritéria odvolací soud při posuzování předpokladů pro osvobození dovolatele od soudních poplatků plně respektoval a svým postupem se nesprávného výkladu procesních norem nedopustil.
Jde-li o zákonné osvobození dovolatele, napadené rozhodnutí na řešení této otázky nespočívá, a přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. tak tato dovolací námitka založit nemůže. I když se odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí vyjádřil i k otázce zákonného osvobození žalobce, pro závěr, zda lze žalobci přiznat osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., to nemá význam. Rozhodovací praxe soudů je ustálena v tom, že institut zákonného osvobození od soudních poplatků upravený v §11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích nelze zaměňovat s institutem upraveným v §138 o. s. ř. (viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2015, sp. zn. 29 ICdo 88/2015).
Dovolací soud však připomíná, že otázka zákonného osvobození od soudních poplatků v případě poškozeného (žalobce), domáhajícího se náhrady újmy na zdraví způsobené provozem vozidla přímo proti pojistiteli podle §9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., již byla vyřešena rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 19 Co 356/2016, uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49/2018 tak, že tento žalobce je osvobozen od soudních poplatků podle §11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Z důvodů shora uvedených Nejvyšší soud dovolání žalobce podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se nerozhoduje, neboť řízení pokračuje dále před soudem prvního stupně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 5. 2018
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu