ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.5210.2017.1
sp. zn. 25 Cdo 5210/2017-173
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobce: L. Š. , zastoupený Mgr. Petrem Novákem, advokátem se sídlem Vídeňská 546/55, Brno, proti žalovanému: hlavní město Praha , IČO 00064581, se sídlem magistrátu Mariánské nám. 2/2, Praha 1, zastoupené JUDr. Janem Olejníčkem, advokátem se sídlem Helénská 1799/4, Praha 2, za vedlejšího účastenství na straně žalovaného: Česká pojišťovna a. s. , IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, Praha 1, o 62 157 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 173/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2017, č. j. 20 Co 135/2017 - 143, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 743 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jana Olejníčka, advokáta se sídlem Helénská 1799/4, Praha 2.
III. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2017, č. j. 20 Co 135/2017 - 143, není přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.
– dále jen „o. s. ř.“).
Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném do 30. 9. 2017, není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Předmětem řízení před odvolacím soudem byly dva nároky: na náhradu bolestného ve výši 25 128 Kč a za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 37 029 Kč.
Jde o samostatné nároky, proto přípustnost dovolání proti rozhodnutí o nich se posuzuje u každého nároku zvlášť bez ohledu na to, že byly uplatněny jednou žalobou a bylo o nich rozhodnuto v jednom řízení jedním rozsudkem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 9/2000, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 9. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2136/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 55/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 25 Cdo 5431/2016).
Vzhledem k tomu, že žádný z uplatněných nároků nepřevyšuje 50 000 Kč a nejedná se o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní vztah, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle §243c o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Vedlejšímu účastníku v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Žalovanému vznikly náklady za právní zastoupení advokátem ve výši odměny 3 620 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání žalobce) podle §7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., k níž náleží paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč podle §13 této vyhlášky a částka 823 Kč představující 21% DPH, jehož je právní zástupce žalovaného plátcem (§137 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 5. 2018
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu