ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.5774.2017.1
sp. zn. 25 Cdo 5774/2017-88
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Ivou Suneghovou v právní věci žalobce: J. H. , proti žalovanému: ZANAP Liberec s.r.o. , IČO 27261875, se sídlem Hynaisova 75, Liberec, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 29 C 250/2016, o náhradu škody ve výši 79 431,66 Kč a o 3 519,43 Kč, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 6. 2017, č. j. 35 Co 121/2017-64, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
V posuzované věci podal žalobce (nezastoupen advokátem) dne 15. 7. 2017 (včasné) dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o ustanovení advokáta JUDr. Miloše Pleštila pro toto řízení žalobci. Následně mu soud prvního stupně k jeho žádosti usnesením ze dne 6. 11. 2017, č. j. 29 C 250/2016-86, které nabylo právní moci dne 29. 11. 2017, ustanovil pro dovolací řízení advokáta Mgr. Davida Bezuchu. Ustanovený advokát ve dvouměsíční dovolací lhůtě (§240 odst. 1 ve spojení s ustanovením §241b odst. 3 věty druhé za středníkem o. s. ř.) počítané od právní moci usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 11. 2017, č. j. 29 C 250/2016-86, dovolání sepsané samotným žalovaným nenahradil vlastním podáním, jeho podání nedoplnil a ani se s ním písemně či ústně do protokolu neztotožnil. Jak vyplývá z §241 odst. 4 o. s. ř., požadavek povinného zastoupení není naplněn jen tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta (popř. je mu ustanoven soudem). Součástí povinného zastoupení je i to, že dovolání musí být sepsáno tímto advokátem. Jestliže si dovolatel zvolí advokáta (popř. jestliže je mu advokát ustanoven soudem) až poté, kdy sám podal dovolání, je ke splnění požadavku povinného advokátního zastoupení nezbytné, aby advokát již učiněné podání (ve dvouměsíční lhůtě podle §241b odst. 3 o. s. ř.) nahradil nebo doplnil vlastním podáním či se s původním podáním alespoň písemně nebo ústně do protokolu ztotožnil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura číslo 6, ročník 2000 pod číslem 64, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2013, sp. zn. 26 Cdo 350/2013).
Z uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s ustanovením §241 odst. 4 o. s. ř. nebyla ve dvouměsíční lhůtě podle §241b odst. 3 o. s. ř. splněna. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 29. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. března 2018
JUDr. Iva Suneghová
pověřená členka senátu