ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.1486.2018.1
sp. zn. 26 Cdo 1486/2018-145
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobce T. Ř. , P., zastoupeného Mgr. Pavlem Uhlířem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, třída Karla IV. 468/18, proti žalovanému J. L. , P., o vyklizení nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 33/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2017, č. j. 25 Co 129/2017-107, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalovaný – nezastoupen advokátem – napadl dovoláním usnesení Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 20. 4. 2017, č. j. 25 Co 129/2017-107, kterým potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 (soud prvního stupně) ze dne 11. 1. 2017, č. j. 18 C 33/2014-99, jímž zastavil řízení o jeho (opakovaném) návrhu na ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů. Jednalo se o opakovaný návrh žalovaného, předcházející návrh zamítl soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 12. 2014, č. j. 18 C 33/2014-34 (ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 21. 4. 2015, č. j. 25 Co 134/2015-47). Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) zjistil, že žalovaný se ustanovení zástupce domáhá na základě totožných tvrzení, a uzavřel, že věcnému projednání (nového) návrhu tak brání překážka věci pravomocně rozhodnuté.
Podle ustanovení §241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), musí být dovolatel v dovolacím řízení zastoupen advokátem, povinné zastoupení v dovolacím řízení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Dovolací soud se proto nejdříve zabýval tím, zda u dovolatele byly splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a dospěl k závěru, že tomu tak není.
Z obsahu spisu je patrné, že dovolatel hodnověrným způsobem neprokázal své majetkové poměry tak, aby mu mohlo být přiznáno osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení §138 o. s. ř., u dovolatele proto nelze pokládat za splněné ani předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů (§30 o. s. ř.). Z jeho tvrzení o majetkové, finanční a sociální situaci a z listin, kterými tato tvrzení prokazuje, nevyplývá, z jakých zdrojů uspokojuje byť i jen své základní životní potřeby. Zřejmě tak neuvádí veškeré rozhodné skutečnosti prokazující jeho majetkové poměry (a tato tvrzení nedoplnil ani v rámci dovolacího řízení). Břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá, a jejich neunesení je nutné přičítat pouze k jeho tíži [viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 99/2013“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3047/2014).
V souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (viz R 99/2013, usnesení ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5741/2016) je i závěr odvolacího soudu, že v případě, kdy po pravomocném rozhodnutí o návrhu na ustanovení zástupce nedojde ke změně poměrů, soud zastaví řízení o dalším návrhu téhož účastníka na ustanovení zástupce pro překážku věci pravomocně rozhodnuté (§159a a §167 odst. 2 o. s. ř.). V předmětné věci dovolatel ani netvrdí, že by došlo v jeho majetkových poměrech od předchozího rozhodnutí soudu k jakékoli změně, a v této (nové) žádosti svá tvrzení o nepříznivé majetkové situaci (opět) řádně nedokládá a neprokazuje.
Dovolatel, který si ani přes výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 23. 1. 2018, č. j. 18 C 33/2014-136) advokáta nezvolil a nejsou u něj splněny podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů soudem, nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Dříve než byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání, rozhodl soud prvního stupně (pravomocným) usnesením ze dne 13. 7. 2017, č. j. 18 C 33/2014-115, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 7. 12. 2017, č. j. 25 Co 437/2017-132, o vstupu do řízení nového žalobce T. Ř. namísto původních žalobců –P. a M. Z.; dovolací soud proto v řízení pokračoval s novým žalobcem –T. Ř.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 5. 2018
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu