ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.224.2018.1
sp. zn. 26 Cdo 224/2018-182
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobců 1) E. N. , a 2) Z. N. , zastoupených JUDr. Patricií Švarcovou, advokátkou se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1938/23, proti žalovanému Bytovému družstvu U Papírny 5 , se sídlem v Praze 7, U papírny 784/5, IČO 26117509, zastoupenému Mgr. Ondřejem Dlouhým, advokátem se sídlem v Praze 2, Šafaříkova 201/17, o povinnosti předložit doklady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 296/2015, o dovolání žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2017, č. j. 6 Cmo 105/2017-159, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobou podanou u Městského soud v Praze dne 19. 7. 2015 se žalobci domáhali, aby soud žalovanému uložil povinnost doložit jim náklady na jednotlivé služby spojené s nájmem bytu v domě žalovaného v P., k. ú. H., za rok 2014, způsob jejich rozúčtování i způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování a umožnit jim pořízení kopie podkladů v sídle žalovaného.
Městský soud v Praze (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 27. 9. 2016, č. j. 73 Cm 296/2015-81, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 28. 6. 2017, č. j. 6 Cmo 105/2017-159, vzhledem ke zpětvzetí žaloby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil (výrok I.) a žalobcům uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 31.036,50 Kč (výrok II.).
Výrok II. usnesení odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním, o kterém Nejvyšší soud České republiky rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání žalobců není přípustné podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jehož dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč.
Zbývá dodat, že přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobců podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. února 2018
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu