ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.5445.2017.1
sp. zn. 26 Cdo 5445/2017-115
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněného města Benešov , se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 100, proti povinnému M. Š. , zastoupenému Mgr. Renátou Pešlovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2287/9, vyklizením bytu, o zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 27 EXE 1324/2016, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. března 2017, č. j. 28 Co 83/2017-58, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
K odvolání povinného Krajský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 9. 3. 2017, č. j. 28 Co 83/2017-58, potvrdil odvoláním napadený výrok II. usnesení Okresního soudu v Benešově (soud prvního stupně) ze dne 25. 11. 2016, č. j. 27 EXE 1324/2016-35, jímž soud prvního stupně zamítl návrh povinného ze dne 1. 11. 2016 na zastavení exekuce vyklizením bytu. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že vedení exekuce není v rozporu s dobrými mravy a důvod pro zastavení exekuce tak není dán.
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, které Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.
Námitkou, že odvolací soud nesprávně právně posoudil otázku porušení legitimního očekávání povinného ohledně obnovení nájemního vztahu a s tím související postup oprávněného v rozporu s dobrými mravy, dovolatel zpochybňuje fakticky věcnou správnost exekučního titulu. Exekuční soud však není oprávněn věcně přezkoumávat exekuční titul, dle kterého je exekuce vedena, protože je jeho obsahem vázán a je povinen z něj vycházet (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2273/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. 20 Cdo 4548/2007, usnesení ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. 20 Cdo 2539/2008). Měl-li dovolatel za to, že neuzavření nájemní smlouvy ze strany oprávněného je v rozporu s dobrými mravy, mohl tuto námitku uplatnit v nalézacím řízení, v exekučním řízení se jí již nelze zabývat. Již dříve Nejvyšší soud formuloval závěr (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 20 Cdo 535/2002), že z hlediska případné existence rozporu s dobrými mravy lze posuzovat pouze výkon práv a povinností (formou právních úkonů či faktického chování) účastníků občanskoprávních vztahů, nikoli správnost rozhodnutí soudu; to je aktem aplikace práva, v jejímž rámci právě soud - v nalézacím řízení - posuzuje, zda k případnému rozporu s morálními pravidly při výkonu práv a povinností v hmotněprávních vztazích došlo.
S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud dovolání povinného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu povinného na odklad právní moci napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí [§243 písm. b) o. s. ř.] - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 865/2016, nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4097/2017 .
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. března 2018
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu