ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.5860.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 5860/2016-164
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobkyně PRAFIS a. s. , se sídlem v Praze 1, Spálená 96/27, IČO 25118986, proti žalované J. M. , O., s adresou pro doručování P., o zaplacení částky 21.119 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 126/2013, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. července 2016, č. j. 11 Co 248/2016-115, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalovaná – nezastoupena advokátem – napadla dovoláním usnesení Krajského soudu v Ostravě (odvolací soud) ze dne 22. 7. 2016, č. j. 11 Co 248/2016-115, kterým potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě (soud prvního stupně) ze dne 29. 2. 2016, č. j. 85 C 126/2013-104, ve znění usnesení ze dne 20. 4. 2016, č. j. 85 C 126/2013-110, jímž žalované nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl její žádost na ustanovení zástupce z řad advokátů. Shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že majetkové poměry žalované neodůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2 zákona 293/2013 Sb.), přihlédl přitom i k výši a povaze uplatněného nároku. Nejsou-li splněny podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků, nejsou dány ani důvody pro ustanovení zástupce z řad advokátů (§30 o. s. ř.), jeho ustanovení zároveň ani nepovažoval za nezbytné, neboť předmět řízení – nárok vyplývající z nájemního vztahu – není složitý a žalovaná v průběhu řízení projevila svou orientaci v problému i ve vedení soudního řízení.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. musí být dovolatel v dovolacím řízení zastoupen advokátem, povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Dovolací soud se proto nejdříve zabýval tím, zda u dovolatelky - z obsahu spisu nevyplývá, že by měla právnické vzdělání - byly splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a dospěl k závěru, že tomu tak není.
Právní posouzení věci odvolacím soudem (i soudem prvního stupně), podle něhož dovolatelka nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (a tedy i ustanovení zástupce z řad advokátů), odpovídá závěrům formulovaným Nejvyšším soudem např. v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo v usnesení ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněném pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Odvolací soud při svém rozhodování zohlednil veškeré rozhodné skutečnosti, přičemž jeho úvahy nelze považovat za zjevně nepřiměřené. Dovolací soud má shodně s odvolacím soudem za to, že z tvrzení dovolatelky o její majetkové, finanční a sociální situaci a z listin, kterými tato tvrzení prokazuje, nevyplývá, že by splňovala podmínky pro osvobození od soudních poplatků.
Protože si dovolatelka advokáta nezvolila, vyzval ji Nejvyšší soud usnesením ze dne 10. 1. 2018, č. j. 26 Cdo 5860/2016-156, aby ve lhůtě dvaceti dnů ode dne doručení usnesení odstranila nedostatek povinného zastoupení pro dovolací řízení a současně ji poučil o následcích nečinnosti. Usnesení bylo dovolatelce doručeno dne 12. 1. 2018. Advokáta pro dovolací řízení si ani poté nezvolila a požádala o prodloužení lhůty s tím, že v současné době zahájila dlouhodobou fyzioterapeutickou léčbu. Důvody pro další prodloužení lhůty ke zvolení advokáta dovolací soud neshledal, a to jednak s ohledem na výše uvedené závěry o správnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a jednak proto, že z tvrzení dovolatelky ani z předložených lékařských zpráv nevyplývá, že by si nebyla schopna zvolit advokáta, který by ji zastupoval v dovolacím řízení.
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil, neboť dovolatelka, u níž nejsou předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů soudem, nesplnila podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.) a nedostatek povinného zastoupení přes výzvu soudu neodstranila.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. března 2018
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu