Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.09.2018, sp. zn. 27 Cdo 2969/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.2969.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.2969.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 2969/2018-274 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Československé obchodní banky, a. s. , se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00001350, proti žalovanému M. O. , zastoupenému JUDr. Dušanem Ažaltovičem, advokátem, se sídlem v Trenčíně - Opatové, Potočná 650/135B, PSČ 911 01, Slovenská republika, o zaplacení 2.357.422,69 Kč s postižnými právy ze směnky, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 1. 2015, č. j. 4 Cmo 22/2014-153, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 32 Cm 397/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 11. 2017, č. j. 7 Cmo 132/2017-247, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 1. 9. 2016, č. j. 32 Cm 397/2011-223, zamítl žalobu pro zmatečnost podanou žalovaným proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 1. 2015, č. j. 4 Cmo 22/2014-153 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28. 11. 2017, č. j. 7 Cmo 132/2017-247, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu přijaté při výkladu otázky přípustnosti žaloby pro zmatečnost a ustanovení §229 odst. 3 o. s. ř. se podává: 1) Žaloba pro zmatečnost je mimořádný opravný prostředek v občanském soudním řízení, který lze podat proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí. Je prostředkem k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je-li takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena, bez ohledu na to, zda po stránce skutkové nebo právní jsou nebo nejsou věcně správná (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2009, sp. zn. 21 Cdo 2868/2008). 2) Odnětím možnosti jednat před soudem (zmatečností) ve smyslu §229 odst. 3 o. s. ř. se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává, například právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy, vyjadřovat se k provedeným důkazům apod. (srov. např. usnesení bývalého Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 1992 sp. zn. 2 Cdo 19/92, uveřejněné pod číslem 25/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 3) O zmatečnost ve smyslu §229 odst. 3 o. s. ř. jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoli při vlastním rozhodování soudu. Není rozhodné, zda účastníku řízení byla odňata možnost jednat před soudem v odvolacím řízení, nebo v řízení před soudem prvního stupně; uvedená zmatečnost je dána i tehdy, jestliže odvolací soud pochybení soudu prvního stupně, které ji zakládá, přehlédl a - ač tak mohl učinit - nevyvodil z něj důsledky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1635/97). 4) Zmatečnost podle §229 odst. 3 o. s. ř. ovšem není dána, jestliže možnost učinit procesní úkony, kterou účastníku nesprávným postupem odňal soud prvního stupně, byla účastníku poskytnuta v odvolacím řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3732/2015, uveřejněné pod číslem 122/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a judikaturu v něm citovanou). V projednávané věci odvolací soud vytkl soudu prvního stupně procesní pochybení spočívající v tom, že na jednání konaném dne 8. 3. 2012 jednal s P. H. jako se zástupcem dovolatele (žalovaného, jenž se k jednání nedostavil), ačkoli jmenovaný nebyl k zastupování dovolatele řádně zmocněn (své zástupčí oprávnění prokazoval plnou mocí udělenou dovolatelem advokátní kanceláři JUDr. Ažaltovič & Partners s. r. o. a substituční plnou mocí udělenou své osobě touto advokátní kanceláří). Odvolací soud však uzavřel, že v projednávané věci nemůže být dána existence zmatečnosti podle §229 odst. 3 o. s. ř. již jen proto, že možnost učinit procesní úkony, které dovolateli případným nesprávným postupem odňal soud prvního stupně, mu byla poskytnuta v odvolacím řízení, přičemž jde k tíži dovolatele, že jí nevyužil (dovolatel si pro odvolací řízení nezvolil zástupce a k jednání před odvolacím soudem se nedostavil). Uvedený závěr shledává Nejvyšší soud souladným s výše citovanou judikaturou, od jejíchž závěrů nemá důvodu odchýlit se ani v projednávané věci. Na uvedeném ničeho nemění ani námitka dovolatele, podle níž nemohlo dojít k nápravě údajné zmatečnostní vady v řízení před odvolacím soudem z důvodu koncentrace řízení a principu neúplné apelace, jež dovolateli znemožňují uplatňovat v odvolacím řízení všechna procesní práva. Dovolatel jednak nijak nespecifikuje práva, která údajně nemohl uplatnit s ohledem na zásady ovládající sporné řízení (neuvádí konkrétní neuplatněné skutečnosti ani důkazy), jednak zcela přehlíží, že podle §205a písm. e) o. s. ř. může odvolatel uplatňovat v odvolacím řízení skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, nebyl-li řádně poučen podle §119a odst. 1 o. s. ř. Taková situace nastala (bylo-li by možné akceptovat argumentaci dovolatele) právě v projednávané věci, jelikož uvedené poučení bylo poskytnuto toliko H., tedy osobě, jež nedoložila řádné zástupčí oprávnění jednat jménem dovolatele. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. 9. 2018 JUDr. Filip Cileček předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/18/2018
Spisová značka:27 Cdo 2969/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.2969.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§229 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-11-09