ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.3494.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 3494/2017-193
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Firstinvest holdingu, a. s. , se sídlem v Krnově, Pod Bezručovým vrchem, Hlubčická 147/8, PSČ 794 01, identifikační číslo osoby 48533696, zastoupené JUDr. Petrem Pyšným, advokátem, se sídlem v Ostravě, Občanská 1115/16, PSČ 710 00, proti žalované Amundi Czech Republic, investiční společnosti, a. s. , se sídlem v Praze 1, Dlouhá 713/34, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 60196769, o určení vlastnického práva k 13.304.099 ks zaknihovaných podílových listů, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55 Cm 59/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. ledna 2017, č. j. 5 Cmo 104/2015-129, takto:
Právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. ledna 2017, č. j. 5 Cmo 104/2015-129, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. listopadu 2014, č. j. 55 Cm 59/2011-51, se odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. listopadu 2014, č. j. 55 Cm 59/2011-51, určil, že žalobkyně je vlastníkem 13.304.099 kusů zaknihovaných podílových listů Pioneer – obligační fond, Pioneer investiční společnost, a. s., otevřený podílový fond, SIN 77020000269, zapsaných v samostatné evidenci zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování v evidenci emise vedené společností Pioneer Asset Management, a. s. (od 1. listopadu 2017 s obchodní firmou Amundi Czech Republic Asset Management, a. s.), se sídlem v Praze 4, Želetavská 1525/41, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 25684558 (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně a žalované v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (první výrok), výrok II. vypustil (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala právní předchůdkyně žalované dovolání a navrhla, aby dovolací soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí.
Podle §243 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Vzhledem k tomu, že v důsledku pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu je dovolatelka závažně ohrožena ve svých právech a odklad právních poměrů se nedotkne jiné osoby než účastníka řízení, Nejvyšší soud rozhodl, že se právní moc napadeného rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. února 2018
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu