Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.02.2018, sp. zn. 27 Cdo 5266/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.5266.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.5266.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 5266/2017-279 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně BH Trade, spol. s r. o. , se sídlem v Praze 2, Fričova 2502, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 63996715, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti žalované N & S & N Consultants s. r. o. , se sídlem v Mostě, Budovatelů 2830, PSČ 434 01, identifikační číslo osoby 48292583, zastoupené Mgr. Ing. Danielou Rybkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Jana Želivského 2385/11, PSČ 130 00, o zaplacení 19.176.000 Kč s postižnými právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 68 Cm 53/2015, o dovolání M. V. , zastoupeného Mgr. Ing. Danielou Rybkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Jana Želivského 2385/11, PSČ 130 00, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. května 2016, č. j. 68 Cm 53/2015-191, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. května 2017, č. j. 68 Cm 53/2015-218, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 23. května 2017, č. j. 68 Cm 53/2015-221, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. července 2017, č. j. 12 Cmo 224/2016-237, takto: I. Řízení o „dovolání“ proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. května 2016, č. j. 68 Cm 53/2015-191, a ze dne 18. května 2017, č. j. 68 Cm 53/2015-218, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 23. května 2017, č. j. 68 Cm 53/2015-221, se zastavuje . II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. července 2017, č. j. 12 Cmo 224/2016-237, se odmítá . III. M. V. je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení 31.835,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 30. května 2016, č. j. 68 Cm 53/2015-191, odmítl podání ze dne 23. března 2015 – návrh M. V. (dále též jen „žadatel“) na ustanovení opatrovníka žalované a žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Usnesením ze dne 18. května 2017, č. j. 68 Cm 53/2015-218, ve znění usnesení ze dne 23. května 2017, č. j. 68 Cm 53/2015-221, soud prvního stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vrchní soud v Praze k odvolání žadatele v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu, jímž byl odmítnut návrh žadatele na prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, změnil tak, že návrh žadatele na prominutí zmeškání lhůty žalované k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu zamítl; ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud jím byl odmítnut návrh žadatele na ustanovení opatrovníka žalované, napadené usnesení změnil tak, že se nevydává (první výrok), ve výroku o náhradě nákladů řízení napadené usnesení potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok). Proti usnesením soudu prvního stupně a proti usnesení odvolacího soudu podal žadatel dovolání. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle §201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání” žadatele proti rozhodnutím soudu prvního stupně podle §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání žadatele proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. Návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu odvolací soud zamítl proto, že tento návrh může podat toliko dotčený účastník řízení; žadatel není osobou aktivně věcně legitimovanou k jeho podání. Tento závěr dovolatel nenapadá (naopak dovozuje, že prominutí zmeškání lhůty není nutné); dovolání proto není (nemůže být) přípustné v rozsahu, v němž směřuje proti té části prvního výroku usnesení odvolacího soudu, jíž odvolací soud návrh žadatele na prominutí zmeškání lhůty zamítl. Jde-li o (ne)ustanovení opatrovníka, je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že pro rozhodování odvolacího soudu je podle §154 odst. 1 ve spojení s §211 a §167 odst. 2 o. s. ř. rozhodující stav v době vydání jeho rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2005, sp. zn. 29 Odo 1083/2004, anebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 22 Cdo 3940/2014, uveřejněný pod číslem 104/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Měla-li žalovaná v době vydání napadeného usnesení jednatele (což dovolatel nečiní sporným, naopak výslovně potvrzuje, že valná hromada žalované zvolila nového jednatele – Ing. Petra Suchomela), nebyl důvod jí ustanovit opatrovníka podle §29 odst. 2 o. s. ř. z důvodu, že zde není osoba oprávněná za ni jednat. Za této situace pak dovolání nečiní přípustným ani otázka dne zániku funkce předchozího jednatele žalované Ing. Miloslava Soldáta; pro závěr, podle něhož ke dni vydání napadeného usnesení nebyly naplněny předpoklady pro ustanovení procesního opatrovníka žalované, není právně významné, kdy (k jakému dni) zanikla funkce předchozímu jednateli. Dovolatel v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Nejvyšší soud se proto tímto návrhem nezabýval. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu. V Brně 20. února 2018 JUDr. Marek Doležal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/20/2018
Spisová značka:27 Cdo 5266/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.5266.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Opatrovník
Dotčené předpisy:§154 odst. 1 o. s. ř.
§211 o. s. ř.
§167 odst. 2 o. s. ř.
§237 o. s. ř.
§29 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-04-20