ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.5838.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 5838/2017-277
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci oprávněného Z. B. , zastoupeného JUDr. Petrem Kubešem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Klatovech, nám. Míru 65, PSČ 339 01, proti povinnému J. H. , o pověření exekutora a nařízení exekuce, o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. srpna 2014, č. j. 14 Co 277/2014-126, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. srpna 2014, č. j. 14 Co 280/2014-128, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 14 Co 277/2014, 14 Co 280/2014, o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. března 2016, č. j. 4 Co 123/2015-209, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 1. dubna 2015, č. j. 14 Co 277/2014-173, 14 Co 280/2014, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 23. dubna 2015, č. j. 14 Co 277/2014-193, 14 Co 280/2014, zamítl návrh povinného na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobě pro zmatečnost ze dne 10. března 2015 (výrok I.) a návrh povinného na osvobození od soudních poplatků pro toto řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. března 2016, č. j. 4 Co 123/2015-209, k odvolání povinného potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, v němž požádal o ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Podle §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odstavec druhý písm. a)]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
Protože při podání dovolání nebyl povinný zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má odpovídající právnické vzdělání, vyzval jej dovolací soud usnesením ze dne 14. února 2018, č. j. 27 Cdo 5838/2017-265, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení tak, že Nejvyššímu soudu předloží procesní plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Současně byl poučen, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení obsahující výzvu bylo povinnému doručeno 15. února 2018.
Povinný na výzvu dovolacího soudu reagoval podáním ze dne 24. února 2018, nedostatek povinného zastoupení však neodstranil. Povinný pouze zopakoval žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů s odůvodněním, že jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z obsahu podání dovolatele ze dne 10. března 2015, označeného jako „žaloba pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 14 Co 277/2014-126 a č. j. 14 Co 280/2014-128 – odstranění vad podání“, vyplývá, že dovolatel podává žalobu pro zmatečnost „z důvodu podle §229 odst. 3“.
Dovolatel však přehlíží, že žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 3 o. s. ř. může být úspěšná pouze v případě, směřuje-li proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu nebo jeho pravomocnému usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Žalobou pro zmatečnost napadená usnesení, jimiž odvolací soud rozhodl o žádosti povinného o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků, však nejsou rozhodnutími ve věci samé, a nejsou tedy - v poměrech projednávané věci - způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost.
Žalobě pro zmatečnost podané povinným nelze vyhovět rovněž proto, že v řízení o výkon rozhodnutí (v exekučním řízení) je žaloba pro zmatečnost přípustná jen podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř., tedy proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, případně proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost; žaloba pro zmatečnost podaná proti jinému rozhodnutí soudu prvního stupně (soudního exekutora) nebo odvolacího soudu vydanému ve věci výkonu rozhodnutí (v exekuční věci) proto musí být bez dalšího zamítnuta, aniž by bylo potřebné k rozhodnutí o ní nařizovat jednání (viz §254 odst. 2 o. s. ř.; dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2010, sp. zn. 21 Cdo 4629/2009, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2015, sp. zn. 21 Cdo 3901/2015).
Je-li nepochybné, že nemůže být vyhověno samotné žalobě pro zmatečnost, pak i žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva a není tedy ani důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolateli ustanoven zástupce; je zjevné, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit povinnému advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, a kdy povinný neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač byl o následcích nečinnosti poučen, předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s §243f odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil (§241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2018
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu