ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.701.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 701/2018-206
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky Hollandsche IRS B. V. , se sídlem v Barendrechtu, Oslo 1, 2993, Nizozemské království, registrační číslo 24338244, zastoupené Mgr. Ing. Jiřím Šimečkem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Vladislavova 1390/17, PSČ 110 00, za účasti 1) ČKD Kutná Hora, a. s. , se sídlem v Kutné Hoře, Karlov č. p.197, PSČ 284 49, identifikační číslo osoby 00508055, zastoupené Mgr. Františkem Steidlem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Týnská 633/12, PSČ 110 00, a 2) KPMG Česká republika, s. r. o. , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 648/1a, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 00553115, o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 5 C 117/2016, o dovolání ČKD Kutná Hora, a. s. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2017, č. j. 21 Co 428/2016-180, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Kutné Hoře 18. května 2016 se navrhovatelka domáhala jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a ČKD Kutná Hora, a. s. (dále jen „ovládaná osoba“) a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 (dále jen „zpráva o vztazích“).
Okresní soud v Kutné Hoře usnesením ze dne ze dne 27. května 2016, č. j. 5 C 117/2016-124, ve znění usnesení ze dne 5. října 2017, č. j. 5 C 117/2016-176, jmenoval znalkyní pro přezkum zprávy o vztazích společnost KPMG Česká republika, s. r. o. (dále jen „znalkyně“) [výrok I.] a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 13. listopadu 2017, č. j. 21 Co 428/2016-180, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).
Ovládaná osoba podala proti usnesení odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
První z dovolatelkou formulovaných otázek (zda může soud rozhodnout o návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích, aniž by ovládané osobě umožnil, aby se k návrhu vyjádřila) nezakládá přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. již jen proto, že na jejím posouzení napadené rozhodnutí nespočívá a její řešení se nemůže projevit v poměrech dovolatelky založených napadeným rozhodnutím (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 28. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 4934/2014, usnesení ze dne 10. března 2015, sp. zn. 29 Cdo 4562/2014, či usnesení ze dne 8. prosince 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Vzhledem k tomu, že dovolatelka mohla proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž jí byl jmenován znalec pro přezkum zprávy o vztazích, brojit odvoláním (což v řízení o žalobě pro zmatečnost správně uvedl Krajský soud v Praze v usnesení ze dne 21. dubna 2017, č. j. 21 Co 428/2016-MOP-40), a to v režimu úplné apelace, tedy tak, že byla v rámci odvolacího řízení oprávněna předestřít všechny relevantní námitky (což i učinila), není v poměrech projednávané věci významné, zda řízení trpí (údajnou) vadou, spočívající v tom, že soud prvního stupně vydal rozhodnutí ve věci samé, aniž dovolatelce zaslal návrh na zahájení řízení (návrh na zahájení řízení doručil soud prvního stupně dovolatelce teprve spolu s rozhodnutím ve věci samé). I kdyby se totiž o vadu řízení jednalo, byla by zhojena tím, že dovolatelka se proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolala a že odvolací soud se námitkami, které v odvolacím řízení uplatnila, věcně zabýval (srov. ve vztahu k procesnímu nástupnictví obdobně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2015, sp. zn. 23 Cdo 2224/2015, či ze dne 7. listopadu 2017, sp. zn. 28 Cdo 3050/2017).
Dovolání nečiní přípustným podle §237 o. s. ř. ani druhá z dovolatelkou otevřených otázek (zda soud může návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích vyhovět, aniž by se zabýval tím, zda je navržená osoba znalce vhodná). Stejně jako v předešlém případě na vyřešení této otázky napadené rozhodnutí nezávisí; její řešení se tudíž nemůže projevit v poměrech dovolatelky, jež byly založeny napadeným rozhodnutím.
Je tomu tak proto, že odvolací soud se otázkou „vhodnosti“ znalkyně zabýval a usnesení soudu prvního stupně potvrdil teprve poté, kdy dospěl k závěru, že znalkyně splňuje podmínky pro své jmenování. Soud výslovně uvedl, že znalkyně je „osobou zapsanou do seznamu znalců, s odborností odpovídající zadanému znaleckému úkolu,“ a vypořádal se také s námitkou dovolatelky, že znalkyně patří k nejdražším na trhu (konstatoval, že výše odměny a hotových výdajů se určuje dohodou a nedohodne-li se ovládaná osoba a znalkyně na výši odměny, určí ji soud „v obvyklé výši, nikoli ‚nad hranicí trhu v České republice‘“). Z obsahu spisu se přitom nepodávala žádná skutečnost, pro kterou by odvolací soud mohl mít pochybnost o nepodjatosti znalkyně pro její poměry k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům (srov. §11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících).
Dovolatelka v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Nejvyšší soud se proto návrhem dovolatelky na odklad vykonatelnosti nezabýval.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. dubna 2018
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu