ECLI:CZ:NS:2018:27.ND.94.2018.1
sp. zn. 27 Nd 94/2018-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce P. B. , proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, PSČ 128 00, o zaplacení 1.991.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 17 C 103/2017, o přikázání věci, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 17 C 103/2017, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému soudu.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou ze dne 5. května 2017 domáhá zaplacení 1.991.000 Kč jakožto „odškodnění“, neboť „zločinecký režim (ČR) úmyslně, trvale a těžce poškodil zdravotní stav žalobce“.
Podáními ze dne 26. května 2017 a 9. června 2017 žalobce požádal, aby věc byla přikázána jinému soudu, a to Okresnímu soudu v Olomouci, neboť „státní zločinci v soudních talárech (…) podporující organizovaný zločin (…) pracují na soudech v Pardubicích“.
Žalovaná s přikázáním věci Okresnímu soudu v Olomouci nesouhlasí a navrhuje postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 21. září 2017, č. j. 17 C 103/2017-26, vyslovil svoji místní nepříslušnost podle §105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) [výrok I.], a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jakožto soudu místně příslušnému podle §85 odst. 5 o. s. ř. (výrok II.).
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 22. prosince 2017, č. j. 23 Co 392/2017-33, k odvolání žalobce usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se místní nepříslušnost Okresního soudu v Pardubicích nevyslovuje a věc se Obvodnímu soudu pro Prahu 2 nepostupuje, neboť místní příslušnost Okresního soudu v Pardubicích je dána volbou žalobce v souladu s §87 písm. b) o. s. ř.; rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. března 2018.
Soudci Okresního soudu v Pardubicích ve vyjádření k přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti (č. l. 36 spisu) uvedli, že žalobce znají pouze z úřední činnosti a že na věci nemají žádný zájem. J. N. k tomu uvedla, že s žalobcem dříve bývala v přátelském vztahu, ovšem nyní se již nestýkají.
Okresní soud v Pardubicích předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti, případně vhodnosti (§12 odst. 1 a 2 o. s. ř.).
Podle §11 odst. 1 věty třetí o. s. ř. věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
Podle §12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně [odstavec 1]. Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Podle §15 o. s. ř. jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec první). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle §12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle §14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v §16 odst. 1 (odstavec druhý).
Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle §16a odst. 1 o. s. ř. jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle §12 odst. 1.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Pardubicích, u nějž je věc vedena, a Okresního soudu v Olomouci, jemuž má být věc podle návrhu žalobce přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), důvod k přikázání soudu z důvodu nutnosti (§12 odst. 1 o. s. ř.) ani z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.) neshledal.
Z výše citovaných ustanovení se podává, že postupem podle §12 odst. 1 o. s. ř. může být věc přikázána (k žádosti předsedy okresního soudu) jinému soudu téhož stupně (s výjimkou situace předpokládané §16a odst. 2 o. s. ř.) tehdy, jsou-li splněny buď předpoklady vymezené v §15 odst. 1, odst. 2 věta první, část věty za středníkem o. s. ř., anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle §16 odst. 1 o. s. ř. o vyloučení soudce či soudců dotčeného soudu a současně není možné věc přikázat jinému soudci téhož soudu (§16a odst. 1 o. s. ř.).
Z obsahu předloženého spisu se podává, že žádný ze soudců Okresního soudu v Pardubicích neoznámil podle §15 odst. 1 o. s. ř. předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byl v projednávané věci vyloučen (natož aby tak učinili všichni soudci tohoto soudu), a nadřízený soud dosud nerozhodl o vyloučení žádného ze soudců tohoto soudu podle §16 odst. 1 o. s. ř. Není tudíž naplněn alespoň jeden z předpokladů, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 1 o. s. ř (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2016, sp. zn. 29 Nd 231/2016, či ze dne 29. srpna 2017, sp. zn. 20 Nd 245/2017).
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Žalobce v podáních ze dne 26. května 2017 (č. l. 17 spisu), a ze dne 9. června 2017 (na č. l. 21 spisu) neuvádí žádné skutečnosti, jež by odůvodňovaly přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti.
S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud rozhodl tak, že projednávaná věc vedená u Okresního soudu v Pardubicích se nepřikazuje podle §12 odst. 1 ani 2 o. s. ř. jinému soudu téhož stupně.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 5. 2018
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu