ECLI:CZ:NS:2018:27.ND.97.2018.1
sp. zn. 27 Nd 97/2018-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně České republiky – Ministerstva zemědělství , se sídlem v Praze 1, Těšnov 65/17, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 00020478, proti žalovanému K. Č. , o zaplacení 291.787 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 9 C 285/2017, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 9 C 285/2017 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému soudu.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 22. září 2017 doručenou Okresnímu soudu v Hradci Králové dne 25. září 2017 se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení 291.787 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení.
Žalobkyně v žalobě současně navrhuje, aby byla věc podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), přikázána z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně a spojena postupem podle §112 odst. 1 o. s. ř. s řízením vedeným mezi týmiž účastníky u tohoto soudu pod sp. zn. 29 C 87/2005. Vhodnost delegace odůvodnila tím, že žalobou „uplatněný nárok je vzájemným nárokem mířícím proti nároku uplatněnému nynějším žalovaným v řízení před Městským soudem v Brně, které tak má přímý vliv na nároky uplatněné v této žalobě. Dokazování již provedené Městským soudem v Brně může být využito i pro posouzení těchto nároků a tím bude dosaženo úplného a přesného vymezení vzájemných práv a povinností nejrychlejším a nejhospodárnějším způsobem“.
Žalovaný se k návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nevyjádřil.
Okresní soud v Hradci Králové poté předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle §12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Hradci Králové, u nějž je věc projednávána, a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc podle návrhu žalobkyně přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), důvod k přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti neshledal.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Ze samotné okolnosti, že mezi týmiž účastníky probíhá u jiného soudu již dříve zahájený spor skutkově či právně obdobný s projednávanou věcí, nelze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Tato skutečnost není sama o sobě natolik závažným důvodem, aby došlo ke změně místně příslušného soudu. Nelze předjímat, zda by věc skutečně byla spojena s jinou věcí ke společnému řízení, ani posuzovat, do jaké míry by bylo možné výsledky dokazování provedeného v dříve zahájeném řízení použít i v projednávané věci, zvláště jde-li v posuzované věci o vydání bezdůvodného obohacení a v dříve zahájeném řízení o zaplacení jednorázové náhrady za omezení vlastnického práva (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2012, sp. zn. 28 Nd 115/2012, ze dne 28. srpna 2013, sp. zn. 23 Nd 217/2013, ze dne 13. ledna 2015, sp. zn. 25 Nd 401/2014, ze dne 25. března 2015, sp. zn. 25 Nd 70/2015, a ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. 20 Nd 379/2017).
Jelikož v daném případě výjimečné důvody pro přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu téhož stupně naplněny nejsou, Nejvyšší soud návrhu žalobkyně nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 5. 2018
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu