ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.1008.2017.1
sp. zn. 28 Cdo 1008/2017-346
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců a) Z. M. , a b) Y. C. , Z., zastoupených JUDr. Marcelou Vilímkovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Karolinská 661/4, proti žalované: Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. , IČ 294 14 873, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, jako insolvenční správkyni společnosti INTERINVEST Praha s.r.o., IČ 261 70 485, se sídlem v Praze 9, Ocelářská 35, o náhradu nákladů řízení , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 277/2009, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2015, č. j. 19 Co 349/2015-280, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 21. 11. 2014, č. j. 18 C 277/2009-237, ve znění opravného usnesení ze dne 13. 2. 2015, č. j. 18 C 277/2009-256, uložil společnosti INTERINVEST Praha s.r.o. zaplatit žalobcům částku 1.062.182,10 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 11. 2015, č. j. 19 Co 349/2015-280, k odvolání všech účastníků rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil, zatímco ve výrocích II. i III. jej změnil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním.
Po podání dovolání Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 4. 2016, č. j. MSPH 79 INS 5954/2016-A-14, zjistil úpadek společnosti INTERINVEST Praha s.r.o. (výrok I.), zároveň na její majetek prohlásil konkurs (výrok II.) a insolvenční správkyní ustanovil společnost Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., IČ 294 14 873, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b (výrok III.)
Podáním ze dne 12. 4. 2017 vzali žalobci své dovolání zpět a Městský soud v Praze následně usnesením ze dne 21. 7. 2017, č. j. MSPH 79 INS 5954/2016-B-49, rozhodl, že v předmětném dovolacím řízení se pokračuje.
Dle §243c odst. 3, věty druhé, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (ve znění účinném od 1. 1. 2013, jež je podle čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum), tedy mohl Nejvyšší soud s ohledem na zpětvzetí dovolání žalobci dovolací řízení zastavit.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1, části věty před středníkem, a §146 odst. 2, věty první, o. s. ř. s tím, že žalované, jež by v zásadě měla právo na jejich náhradu proti žalobcům, kteří zastavení dovolacího řízení z procesního hlediska zavinili, v dané fázi řízení žádné náklady nevznikly.
O vrácení soudního poplatku rozhodne v souladu s §3 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud prvního stupně.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. března 2018
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu