ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.4166.2017.1
sp. zn. 28 Cdo 4166/2017-629
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D. a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce Z. Č. , zastoupeného JUDr. Danielem Honzíkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 674/55, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupené JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, o nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu náhradního pozemku , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 23 C 155/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. května 2017, č. j. 20 Co 66/2017-565, o návrhu žalobce na odklad právní moci rozhodnutí, takto:
Návrh žalobce na odklad právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. května 2017, č. j. 20 Co 66/2017-565, se zamítá .
Odůvodnění:
Dovoláním žalobce napadl v záhlaví označený rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. prosince 2016, č. j. 23 C 155/2012-528 (ve znění opravného usnesení ze dne 24. února 2017, č. j. 23 C 155/2012-554), kterým byla zamítnuta žaloba na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu náhradního pozemku – konkrétně vymezené části parcely v k. ú. U. Právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nebylo přiznáno žádnému z účastníků, stejně tak jako právo na náhradu nákladů řízení u soudu prvního stupně.
Spolu s dovoláním žalobce učinil i návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.
Nejvyšší soud posoudil návrh v režimu dovolacího řízení dle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „o. s. ř.“ (k tomu srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) a protože důvody pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí neshledal, s přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, návrh zamítl.
Podle §243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
V posuzované věci, v níž byla dovoláním napadeným rozsudkem zamítnuta žaloba na nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu náhradního pozemku z vlastnictví České republiky, není dovolatel účinky tohoto rozhodnutí (jeho závazností plynoucí z materiální právní moci) na svých právech závažně ohrožen. S ohledem na závaznost výroku rozsudku v konkrétní věci (srov. §159a odst. 1 o. s. ř.) není v tomto směru relevantní ani argumentace dovolatele možnými precedenčními účinky tohoto rozhodnutí odvolacího soudu (jde-li o řešení dalších předběžných otázek, o nichž nebylo autoritativně rozhodnuto výrokem rozhodnutí) pro jiná dosud neskončená řízení. K avizovanému zániku práva na restituci naturální (na níž by ovšem ani případný odklad právní moci rozsudku nemohl nic změnit) sluší se připomenout, že v takovém případě mají oprávněné osoby právo na přiměřenou a spravedlivou náhradu relutární.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. února 2018
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu