ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.540.2018.1
sp. zn. 28 Cdo 540/2018-356
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobce Arcibiskupství olomouckého, IČO 00445151, se sídlem v Olomouci, Wurmova 562/9, zastoupeného Mgr. Stanislavem Hykyšem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Zelená 267, proti žalovanému Národnímu památkovému ústavu, IČO 75032333, se sídlem v Praze, Valdštejnské náměstí 162/3, zastoupenému JUDr. Petrem Wünschem, advokátem se sídlem v Praze 2, Italská 753/27, o nahrazení projevu vůle, ve věci vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 7 C 157/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 30. listopadu 2017, č. j. 59 Nc 2/2017-340, takto:
Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 30. listopadu 2017, č. j. 59 Nc 2/2017-340, se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobce napadl dovoláním v záhlaví označené usnesení krajského soudu, kterým nebyla věc vedená u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 7 C 157/2017 přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu v Hodoníně.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) dovolání projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první, čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolací soud přihlíží kdykoliv za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení (§243b ve spojení s §103 o. s. ř.).
Podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, a nikoliv ze vztahů instančních (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 22 Cdo 453/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1665/2010).
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze podle §236 odst. 1 o. s. ř. napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Rozhodnutí krajského soudu o nepřikázání věci je rozhodnutím společně nadřízeného soudu (a nikoli rozhodnutím odvolacího soudu), které právě z tohoto důvodu dovoláním napadnout nelze, což zakládá nedostatek funkční příslušnosti k projednání dovolání proti takovému rozhodnutí.
Nedostatek funkční příslušnosti k projednání dovolání je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, publikované pod č. 112/1997 v časopise Soudní judikatura); Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobce zastavil (§104 odst. 1, §243b o. s. ř.).
V rozhodnutí, jímž se řízení bude končit, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení (§243g odst. 1, věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 5. 2018
Mgr. Zdeněk Sajdl
předseda senátu