ECLI:CZ:NS:2018:28.ND.307.2018.1
sp. zn. 28 Nd 307/2018-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla v exekuční věci oprávněného: město Rakovník , IČO: 00244309, se sídlem v Rakovníku, Husovo náměstí 27, proti povinnému: E. L. , o žádosti o pověření a nařízení exekuce , vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 24 EXE 2401/2018, o určení soudu, jenž věc projedná a rozhodne, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 24 EXE 2401/2018 projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Pavel Dolanský, Exekutorský úřad Beroun, podal u Okresního soudu v Rakovníku žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 50.500 Kč podle vykonatelného exekučního titulu – rozhodnutí Městského úřadu Rakovník dne 8. 11. 2017, sp. zn. MURA/63392/17.
Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 4. 9. 2018, č. j. 24 EXE 2401/2018-21, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne (§11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „o. s. ř.“), neboť dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit. Při zkoumání místní příslušnosti předkládajícím soudem bylo zjištěno, že povinný, který je cizinec, nebyl a není v evidenci cizineckého informačního systému hlášen k pobytu na území České republiky. Soudu také není známo, kde se nachází jeho majetek.
Podle ustanovení §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „exekuční řád“) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř., vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu.
Příslušnost exekučního soudu upravuje §45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu). Z ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů (k otázce pravomoci soudu a jejímu zkoumání srov. např. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn.
31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. 1. 2001 – na jeho webových stránkách), a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť ten nemá známé místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud také vyložil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. [Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.]
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u nějž bylo řízení zahájeno (srov. již citované usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 31 Nd 200/2012). Nejvyšší soud proto podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Rakovníku tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. října 2018
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu