ECLI:CZ:NS:2018:28.ND.99.2018.1
sp. zn. 28 Nd 99/2018-966
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně PROTON, a.s., IČ 634 88 388, se sídlem v Praze 2, Myslíkova 257/6, zastoupené Mgr. Ladislavem Pavlů, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 762/13, proti žalované SUXESS spol. s r.o. , IČ 654 08 802, se sídlem v Praze 10, Ke Skalkám 3082/62, zastoupené JUDr. Tomášem Davidem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1417/25, o vydání zaknihovaných akcií, in eventum o zaplacení 27.195.960 Kč s příslušenstvím, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 Cmo 136/2016, o námitce podjatosti, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., a JUDr. Jana Sedlářová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 Cmo 136/2016.
Odůvodnění:
Poté, co rozsudkem ze dne 23. 10. 2017, č. j. 27 Cdo 1154/2017-936, Nejvyšší soud v části zrušil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 11. 2016, č. j. 5 Cmo 136/2016-912, a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení, vznesla žalovaná při jednání dne 20. 3. 2018 (opakovaně) námitku podjatosti členek senátu 5 Cmo JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., a JUDr. Jany Sedlářové. Za důvod vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze považovala jejich styky s účastníky řízení, jejich právními zástupci, případně se svědky předvolanými k jednání, mimo jednací místnost.
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., a JUDr. Jana Sedlářová ve svých vyjádřeních shodně uvedly, že nemají žádný poměr k projednávané věci, účastníkům, jejich zástupcům či svědkům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo důvodné pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1, věta první, o. s. ř.).
Poměr k věci ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř. může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, v němž soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce, či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský, či naopak nepřátelský (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 23 Nd 321/2013).
Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, respektive když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude s to nezávisle a nestranně rozhodovat (viz kupř. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. III. ÚS 209/04, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. 4 Nd 178/2009).
Ze samotného tvrzení (subjektivního přesvědčení) žalované, že výše uvedené soudkyně Vrchního soudu v Praze mají vztah k účastníkům, jejich zástupcům či svědkům, ovšem nelze usuzovat, že by v projednávané věci byl skutečně dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, neboť žalovaná nenastínila existenci konkrétních okolností, jež by umožňovaly přesvědčivě učinit závěr, že má kterákoli ze soudkyň k věci či k účastníkům řízení (svědkům nebo právním zástupcům) poměr bránící nezaujatému rozhodování, přičemž z obsahu spisu, včetně vyjádření příslušných soudkyň, pochybnosti o jejich nepodjatosti neplynou.
Z naznačených důvodů Nejvyšší soud, rozhodující podle §16 odst. 1, věty první, o. s. ř., vznesenou námitku podjatosti shledal neopodstatněnou.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 5. 2018
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu