ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.2005.2018.1
sp. zn. 29 Cdo 2005/2018-144
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobce J. J. , zastoupeného JUDr. Richardem Novákem, advokátem, se sídlem v Brně, Dvořákova 588/13, PSČ 602 00, proti žalované L. A. , zastoupené JUDr. Ľubomírem Fockem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Náprstkova 276/2, PSČ 110 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 5 Cm 370/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. října 2017, č. j. 7 Cmo 128/2017-109, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11.761,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně směnečným platebním rozkazem ze dne 18. února 2016, č. j. 5 Cm 370/2015-17, uložil žalované zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 300.000 Kč s 6% úrokem od 24. dubna 2015 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1.000 Kč a na náhradě nákladů řízení částku 39.800 Kč.
Rozsudkem ze dne 5. října 2016, č. j. 5 Cm 370/2015-82, soud prvního stupně k námitkám žalované zrušil směnečný platební rozkaz co do směnečného peníze ve výši 272.760 Kč s 6% úrokem od 24. dubna 2015 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 910 Kč; ve zbývající části pak ponechal směnečný platební rozkaz ve výroku o věci samé v platnosti (výrok I.). Dále soud prvního stupně zrušil směnečný platební rozkaz ve výroku o nákladech řízení co do částky 39.800 Kč (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů námitkového řízení (výrok III.).
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I., jíž byl směnečný platební rozkaz (zčásti) zrušen, a ve výrocích II. a III. (první výrok), odmítl odvolání žalobce proti části výroku I., jíž byl směnečný platební rozkaz (zčásti) ponechán v platnosti, (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).
Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu (srov. v této souvislosti ustanovení §41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále též jen „o. s. ř.“) podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dle ustanovení §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16.
Tomuto požadavku přitom dovolatel (neuváděje v dovolání ohledně předpokladů jeho přípustnosti ničeho) zjevně nedostál.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a vznikla mu tak povinnost hradit žalované její náklady řízení. Ty v daném případě sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 12. února 2018), která podle ustanovení §7 bodu 6., §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), činí (z tarifní hodnoty ve výši 273.670 Kč) částku 9.420 Kč; spolu s náhradou hotových výdajů podle ustanovení §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 2.041,20 Kč (§137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) činí náhrada nákladů dovolacího řízení celkem 11.761,20 Kč.
K určení výše odměny za zastupování advokátem podle advokátního tarifu srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněného pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2, části první článku II zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 31. 5. 2018
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu