Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.08.2018, sp. zn. 29 Cdo 2779/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.2779.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.2779.2018.1
sp. zn. 29 Cdo 2779/2018-289 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně ALTEA EUROPE spol. s r. o. , se sídlem v Praze 1, U Lužického semináře 114/46, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 27659577, proti žalované L. D. , zastoupené Mgr. Milanem Kružíkem, advokátem, se sídlem v Brně, Běhounská 22/2, PSČ 602 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 43/2013, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2017, č. j. 6 Cmo 266/2016-219, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 5. října 2016, č. j. 7 Cm 43/2013-196, kterým Městský soud v Praze – odkazuje na ustanovení §175 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“) – odmítl námitky žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 13. března 2013, č. j. 7 Cm 43/2013-8, ve znění usnesení ze dne 18. dubna 2013, č. j. 7 Cm 43/2013-17, a ze dne 26. srpna 2013, č. j. 7 Cm 43/2013-21, jímž uložil žalované zaplatit žalobkyni (její právní předchůdkyni) částku 48.000 Kč s 6% úrokem od 11. března 2010 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 160 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 2.410 Kč. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. Učinil tak proto, že v poměrech dané věci dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek (jako neodůvodněných) proti směnečnému platebnímu rozkazu, jímž soud prvního stupně rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč [§238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.]. Srov. v této souvislosti též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 3619/2013, a ze dne 29. března 2017, sp. zn. 29 Cdo 381/2017. Současně nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení (nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní). Skutečnost, že směnka (případně) byla vystavena k zajištění pohledávky plynoucí ze spotřebitelské smlouvy, se může projevit (jen) v rozsahu kauzálních námitek, jež spotřebiteli náleží v rámci obrany proti povinnosti směnku zaplatit. K tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 3578/2013, ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 25. března 2015, sp. zn. I. ÚS 1158/14. Na závěru o objektivní nepřípustnosti podaného dovolání přitom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení jeho rozhodnutí (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001 a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněného pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalovanou, jejíž dovolání bylo odmítnuto , k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání (ze dne 23. ledna 2018), které nebylo sepsáno advokátem ( žalobkyně nebyla v dovolacím řízení advokátem zastoupena), přičemž žalobkyně nedoložila výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle §151 odst. 3 o. s. ř. [srov. článek II bod 1. ve spojení s článkem VI. zákona č. 139/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)], ve výši 300 Kč (§2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle §151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle §89a exekučního řádu). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí). V Brně dne 30. 8. 2018 JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/30/2018
Spisová značka:29 Cdo 2779/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.2779.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Směnky
Směnečný a šekový platební rozkaz
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění od 13.08.2018
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV. ÚS 3917/18
Staženo pro jurilogie.cz:2019-01-26