ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.779.2018.1
sp. zn. 29 Cdo 779/2018-84
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobkyně Euro Benefit a. s. , se sídlem v Praze 7, Letenské náměstí 157/4, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 25120514, zastoupené JUDr. Janem Rudolfem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 583/15, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) K. M. a 2) M. Č. , o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 231/2015, o dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. prosince 2016, č. j. 5 Cmo 410/2016-56, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. června 2016, č. j. 24 Cm 231/2015-34, ponechal ve vztahu k první žalované v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 18. listopadu 2015, č. j. 24 Cm 231/2015-13, kterým uložil žalovaným, aby zaplatily žalobkyni společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 312.514,15 Kč s 6% úrokem od 2. června 2013 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1.041,71 Kč a na náhradě nákladů řízení částku 45.746,50 Kč, (výrok I.) a rozhodl o nákladech námitkového řízení (výrok II.). Proti tomuto rozsudku podala první žalovaná odvolání.
Podáním ze dne 6. srpna 2016 první žalovaná požádala soud, aby jí přiznal osvobození od soudních poplatků.
Usnesením ze dne 20. října 2016, č. j. 24 Cm 231/2015-44, soud prvního stupně návrh první žalované na osvobození od soudních poplatků zamítl.
Vrchní soud v Praze k odvolání první žalované v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala první žalovaná dovolání a současně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 17. července 2017, č. j. 24 Cm 231/2015-67, návrh první žalované na ustanovení zástupce zamítl. Usnesením ze dne 30. srpna 2017, č. j. 5 Cmo 261/2017-71, Vrchní soud v Praze usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Rozhodnutí obou soudů nabyla právní moci dne 6. října 2017.
Z ustanovení §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), se podává, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odstavec 1). U dovolání podaného fyzickou osobou odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec 2 písm. a/). Dovolání podané fyzickou osobou musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec 4).
Povinné zastoupení dovolatele dle §241 odst. 1 o. s. ř. je zvláštní podmínkou dovolacího řízení, týkající se účastníka řízení (dovolatele), bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení zastavuje nebo usnesení, jímž se dovolání odmítá – rozhodnutí, kterým se dovolací řízení končí.
Jelikož při podání dovolání nebyla dovolatelka zastoupena advokátem, ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání (§241 o. s. ř.), a vzhledem k tomu, že její žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení byla (pravomocně) zamítnuta, Nejvyšší soud dovolatelku usnesením ze dne 20. března 2018, č. j. 29 Cdo 779/2018-81 (doručeným dovolatelce dne 26. března 2018), vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení odstranila ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení a současně ji poučil o následcích nečinnosti.
Nedostatek povinného zastoupení dovolatelka neodstranila ve lhůtě určené ve výzvě Nejvyššího soudu ani později; Nejvyšší soud proto podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jejím dovolání zastavil.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že v situaci, kdy otázku, zda dovolatelka splňuje předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti shora uvedenému usnesení odvolacího soudu, již pravomocně vyřešily soudy nižších stupňů, Nejvyšší soud se opakovaným návrhem dovolatelky na ustanovení zástupce pro dovolací řízení nezabýval. Za opodstatněnou pak nepovažoval ani žádost dovolatelky o prodloužení lhůty k odstranění nedostatku povinného zastoupení, když dovolatelka byla opakovaně (jak soudem prvního stupně, tak soudem dovolacím) vyzývána, aby uvedenou podmínku dovolacího řízení splnila, přičemž časový prostor pro zvolení advokáta měla více než dostatečný (rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti dovolatelky o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, bylo dovolatelce doručeno již 6. října 2017).
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2018
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu