ECLI:CZ:NS:2018:29.ICDO.78.2018.1
KSLB 76 INS XY
76 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 78/2018-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce J. H. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému Ing. Aleši Klaudymu , se sídlem v Děčíně, Masarykovo nám. 191/18, PSČ 405 02, jako insolvenčnímu správci dlužníka HOTEL BORNÝ - F, s. r. o., o vyloučení věcí z majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka HOTEL BORNÝ - F, s. r. o. , se sídlem ve Starých Splavech 249, identifikační číslo osoby 63 99 23 61, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS XY, o námitce vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze vznesené žalobcem a návrhu na delegaci nutnou, takto:
I. Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. František Kučera, JUDr. Alexandra Jiříčková, JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D. a Mgr. Markéta Hudečková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 76 ICm XY, 101 VSPH XY (KSLB 76 INS XY).
II. Věc vedená u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 76 ICm XY, 101 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 1. února 2018 (č. l. 17) vznesl žalobce námitku podjatosti Mgr. Vandy Rozsypalové a všech soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, všech soudců Vrchního soudu v Praze, soudců Nejvyššího soudu JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. Zdeňka Krčmáře, Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala a navrhl přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci ( nebo jiným soudům) z důvodu nutnosti.
Důvod podjatosti soudců JUDr. Františka Kučery, JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina žalobce spatřuje v jejich „účelovém“ rozhodnutí ze dne „20. července 2016, č. j. 101 VSPH XY“ a ze dne „3. dubna 2017, č. j. 101 VSPH XY“; podjatost soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D., JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové pak v jejich „účelovém“ rozhodnutí ze dne „10. října 2016, č. j. 4 VSPH XY“.
Dále pak toliko v obecné rovině uvádí, že „se zřetelem na její/jejich poměr k věci, k účastníkům jsou tu objektivní důvody pochybovat o její/jejich objektivní nepodjatosti“.
Soudci senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. František Kučera, JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., JUDr. Alexandra Jiříčková a Mgr. Markéta Hudečková se k námitce podjatosti vyjádřili (dne 8. června 2018) shodně tak, že účastníky řízení ani jejich zástupce osobně neznají, nemají na výsledku řízení zájem a nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by mohly vzbuzovat pochybnosti o jejich nepodjatosti; současně nemají poznatky o řízení získané mimo rozhodovací činnost.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žalobce ve vznesené námitce podjatosti nevymezil konkrétně žádný důvod podjatosti jmenovaných soudců, jenž by splňoval kritéria výše popsaná. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Ani z obsahu spisu se nepodávají (poměřováno ustanovením §14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají − jak vyplývá z jejich vyjádření − k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný z hlediska §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
Dovozuje-li žalobce podjatost jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze z toho, jakým způsobem rozhodli v jím uvedených věcech, potom zjevně přehlíží, že podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2007, sp. zn. 29 Nd 311/2007).
Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 76 ICm XY, 101 VSPH XY (KSLB 76 INS XY) [§16 odst. 1 o. s. ř.]. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Jelikož příslušný soud může o věci jednat, neboť jeho soudci nejsou vyloučeni, nevyhověl Nejvyšší soud ani návrhu žalobce na delegaci věci (§12 odst. 1 o. s. ř.).
Závěrem Nejvyšší soud dodává, že při rozhodování nepřehlédl žalobcovu námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška. Důvody, jež mají zakládat pochybnost o nepodjatosti označených soudců Nejvyššího soudu, spatřuje žalobce v tom, že usnesením ze dne 21. února 2017, „č. j. 29 ICdo 7/2017-40, 76 ICm XY (KSLB 76 INS XY)“, rozhodli „v příkrém rozporu se skutkovým i právním stavem“ o námitce vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze Přitom nepominul ani námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Jiřího Zavázala odůvodněnou tvrzením, že jmenovaný vydal usnesení ze dne 28. února 2017, sen. zn. 29 NSČR 33/2015, 29 NSČR 34/2015, 29 NSČR 35/2015-A-150, jímž řízení o dovolání „účelově“ zastavil.
Žalobcem tvrzené okolnosti o podjatosti soudců Nejvyššího soudu jsou vzorovým příkladem těch, které zákon (v ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř.) coby možný důvod pochybnosti o nepodjatosti soudce výslovně vylučuje. Nejde-li o důvod vyloučení podle ustanovení §14 odst. 3 o. s. ř., je rozhodováním soudce v jiných věcech (§14 odst. 4 o. s. ř.) i (spolu)rozhodování soudce Nejvyššího soudu coby nadřízeného soudu, nebo nejblíže společně nadřízeného soudu anebo dovolacího soudu o návrzích (na přikázání věci, na vyloučení soudce) nebo dovoláních v rámci téže (insolvenční) věci. Poznatky získané soudcem při rozhodování v těchto jiných věcech nejsou poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.
Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jako nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce označuje přímo zákon (v ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř.), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), který s přihlédnutím k ustanovení §2 o. s. ř. (přiměřeně aplikovatelnému též v insolvenčním řízení) nepožívá právní ochrany (srov. v daných souvislostech obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Důvod předložit věc k rozhodnutí o „námitce podjatosti“ označených soudců Nejvyššího soudu jinému senátu Nejvyššího soudu (§16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) tedy tříčlenný senát Nejvyššího soudu rozhodující v této věci neměl.
K tomu srov. i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 8. 2018
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu